Bůh. Co, čím je Bůh?

Nejdříve začneme tímto slovem. Co znamená toto slovo? Jaký je význam tohoto slova?

Označuje nadpřirozenou bytost mající moc nad přírodou a lidmi. Je to bytost výjimečné moci. Tato bytost přesahuje svou mocí jiné bytosti, včetně člověka a jsou jí připisovány výjimečné činy a zázraky, které odporují zákonům hmoty, lidskému rozumu, logice a vědě. Znamená také pán, rozdělovatel, dárce podílu bohatství a štěstí.

-

Jsou různé národy a kultury, které tomuto bohu dali svůj vlastní název. My jsme mu ponechali tento obecný název Bůh. Nazýváme tedy tuto bytost Bůh. Nebudu zde rozebírat všechny ty války ohledně tohoto slova. Že tato bytost se jmenuje Bůh a žádné jiné slovo pro ni neexistuje.

Ono je to docela legrační, protože tato bytost, kterou jsme nazvali, dali jí jméno Bůh nemá jméno Bůh. Ona totiž nemá žádné jméno. Toto slovo znamená obecné označení, nic víc. I v řecké mytologii byli bohové a každý z nich měl své jméno, že.

Slovo Bůh nám slouží pouze k tomu, aby si náš rozum dokázal představit, co tím slovem myslíme. Nic víc. Každý ho může nazvat jakkoliv, dát mu jakékoliv jméno. Nejde zde totiž vůbec o jméno, ale o to, co, čím je pro nás tato bytost. Jde o to, zda víme, co je, čím je.

My toto něco považujeme za bytost. Ovšem není to žádná bytost. Nemá tělo, ani hmotné, ani nehmotné. Je to pouze energie, ve které je naprosto vše. Hmotné i nehmotné. Tato energie je součástí naprosto všeho. Ona je vše. Z ní je vše stvořeno bez rozdílu. Je to energie, kterou není možné vyrobit a zničit. Energie, která ví a rozumí naprosto všemu.

-

Jak je to možné?

Protože vše, co se kdy stalo a odehrálo je jí samotnou, její součástí. Ona sama je z těchto všech událostí, energií a informací utvořena. Je jakýmsi živým energetickým a informačním záznamem v nekonečném prostoru. Je utvořena z každého TEĎ. Takže ví a zná naprosto vše. Je to živá energie, která se rozhoduje a tvoří na základě všech energií a informací v nich uložených, ze kterých je ona sama utvořena. Tyto informace jsou také v nehmotné formě. Tedy ví – zná – pamatuje si, co se kdy stalo a proč se to stalo. Jaká energie tam v té chvíli byla, jakou informaci nesla, na co narazila, s čím, s jakou jinou energií nebo informací se spojila, co vzniklo, v co se přeměnila a ví, jak to bude dál pokračovat. Ví, co je potřeba udělat, aby se vše vrátilo do rovnováhy. Nejenom v tom našem lidském, hmotném světě, ale také v celém vesmíru a také v tom nehmotném, kde je vše zároveň i pouze v podobě nehmotných energií.

Je důležité si uvědomit, že tato energie, které říkáme Bůh také nazýváme bezpodmínečnou láskou. Láskou, která si neklade žádné podmínky. Ničemu a nikomu neporoučí. Nic nechce. Proč také, když má vše, je ze všeho utvořena.

Je to energie, ve které je vše v naprosté rovnováze vůči sobě. Nic není víc, nebo míň, horší, lepší. Kladné a záporné má stejnou hodnotu. Díky tomu s ničím a nikým nebojuje. Každé energii, která není v rovnováze dá přesně to, co chce, co potřebuje, aby se i ona dostala do této rovnováhy jako je ona sama. Takže neustále přerozděluje energie, tak, jak je to potřeba a tím vyrovnává i samu sebe do rovnováhy, tedy neutrality vůči všem a všemu. Proto jí říkáme bezpodmínečná.

Tato bezpodmínečná láska, tato energie nemá tělo, tedy necítí jako člověk. Nemá lidské myšlenky, pocity a emoce. Toto vše je v podobě energie, která nese informaci o tom, co to je. A díky propojenosti s námi skrze duši, s naším tělem a rozumem, uvědomováním si a cítěním těchto emocí ví i ona sama. Díky nám, našim tělům ví, jak to bolí, ale ona sama to neprožívá, nezažívá, protože nemá jak a čím.

-

Jak vypadá Bůh, tedy tato energie, bezpodmínečná láska?

Nijak. Nemá žádnou podobu. Bere na sebe takovou podobu, jakou mu dá náš rozum. Jak ho chceme vidět. Volí takovou podobu, aby ji náš mozek a rozum přijal. Tedy zhmotní se do této podoby, ale pouze jeho maličkatý kousek. Celého ho nelze vidět, protože je všude a ve všem. Je to energie bezpodmínečné lásky, tudíž vám nemá jak a čím ublížit. Nespálí vás, nezničí vás.

Pokud se s ním setkáte jako člověk, nebudete cítit nic, co si představuje rozum. Budete v naprostém klidu, v naprosté rovnováze bez jakýchkoliv emocí a pocitů. Budete zažívat a prožívat bezpečí a lásku, kterou jako člověk neznáte. Lásku, která o vás vše ví a nic vám nevyčítá, nesoudí vás a netrestá. Říká vám, že vše je v pořádku. Že vy jste v pořádku. A vy jí v té chvíli bez výhrad věříte, víte, že je to pravda. Chápete a rozumíte. Vše je jasné, průzračné a čisté. Žádná přetvářka a lži. Energie jeho hlasu je přímá, jasná, laskavá a zároveň razantní, že vám vezme v té chvíli jakékoliv rozumové argumenty se bránit jeho/vaší skutečné pravdě. Proudí celým vaším tělem a rozezvučí ve vás všechny buňky, které si vzpomenou, z čeho jsou utvořeny. Že on je jejich součástí a ony/vy jste součástí jeho samého.

Tato láska mluví jasně a stručně. Bez jakýchkoliv příkras, vyčítání, vyhrožování nebo pochlebování. Hlas, který není možné napodobit žádným člověkem. Přichází odevšad a je všude kolem vás a ve vás.

Vždy, když ho potřebujete, je s vámi. Může být na potřebnou chvíli v člověku, s kterým si povídáte, aby vám skrze něj řekl to, co máte, potřebujete slyšet.

Bůh – bezpodmínečná láska nic nevysvětluje. On pouze promluví, řekne tu pravdu, kterou máte, potřebujete slyšet a vy víte, rozumíte, co vám říká a proč to říká.

-

V té chvíli můžete zažít a poznat, co, čím je Bůh. V té chvíli jste zbaveni ega a všeho toho, co ve vás kdy ego skrze rozum vytvořilo. Rozumové pravdy. Můžete si dokonce uvědomit, uvidět a poznat, chápat a porozumět tomu, co ego dělá a proč. Stanete se pouze duší, která má lidské hmotné tělo a chápete a rozumíte tomu, k čemu ho má. Kdo z nás dělá to, čím jsme. Co si myslíme, že jsme. K čemu je to dobré. K čemu to slouží.

Poznáte a pochopíte, co znamená slovo život, žít. Bez těla, bez hmoty a uvědomování si sebe sama rozumem díky této energii uvnitř nás, která tomu všemu dává smysl pro existenci, není, neexistuje život. Že vše je navzájem propojené a jedno bez druhého by nemohlo dohromady vytvářet život. Tělo bez duše není život. A duše bez těla také není život. Je potřeba obojího, aby existoval život. Uvědomíte si, že duše nežije, ona pouze je. Zažívá, jaké to je žít díky tělu, díky uvědomování si rozumem že jsem, mám tělo, díky emocím, pocitům a smyslům, obrazům a pojmům, které se stávají součástí vaší duše a duše se zase stává součástí vašeho těla.

Toto vše můžete poznat, zažít a pochopit během jedné, jediné maličkaté vteřiny při setkání s Bohem, bezpodmínečnou láskou, aniž byste promluvili, nebo nad tím přemýšleli. V té chvíli víte, co, kdo, čím je Bůh, protože jste jeho součástí a mezi vámi není rozdíl. V té chvíli víte, čím ve skutečnosti jste, byli a vždy budete, ať budete mít jakékoliv hmotné tělo, jakoukoliv hmotnou podobu. Přestanete dělat rozdíl mezi tělem a duší. Začnete je brát rovnocenně, že jsou v té chvíli spojeny a propojeny navzájem a jeden bez druhého nemůže existovat jako život sám.

A pak to vše padne a nastoupí opět rozum a ego a vy nad tím vším začnete uvažovat. Je to pravda, není to pravda? Zdálo se mi to? Začnete pochybovat. Jenže to nelze, není to možné rozumově pojmout a pochopit. Protože tolik informací, které jste během té jedné vteřiny byli schopni chápat a rozumět jim skrze, díky duši, díky bezpodmínečné lásce, to rozum sám, bez ní, bez její pomoci nedokáže, neumí. A tak si začne skrze tuto vzpomínku vytvářet své vlastní pravdy a teorie o tom, jak to je, co to je. Pravdy, které se opírají o rozum, dávají mu smysl a kterým je schopen rozumět. Pravdy, které pracují s hmotnými prostředky, které rozum zná.

Na základě těchto rozumových a tělesných omezení bez účasti duše pak vznikají různé teorie o tom, co, čím je Bůh. Rozum se pro to snaží najít vysvětlení skrze správná slova. Jenže pro tuto energii, Boha – bezpodmínečnou lásku nejsou a neexistují žádná správná slova. Vy ho pouze můžete zažít, prožít.

Není možné ho poznat, nalézt a zažít pomocí rozumu, slov a myšlenek. Pomocí nějaké rozumové techniky. Boha můžete zažít jedině tak, že se na malou chvíli vzdáte svého já, lpění na té myšlence, že já jsem člověk.

-

Vždy, když sedíte v klidu, někde v přírodě a díváte se do dáli, bez cíle, bez jakýchkoliv myšlenek, přestáváte myslet na to, čím jste a pouze jste, v té chvíli je s vámi.

-

Proto je tolik různých náboženství a tolik výkladů a vysvětlení pro to, co je Bůh, čím je Bůh. Pravdy, které vytvořil rozum. A lidé se od nepaměti mezi sebou hádají, který rozumový Bůh je ten pravý. Pokud někdo nutí druhému svou představu o Bohu, že tato jeho představa je ta správná, toto je ten pravý Bůh, tak ho bohužel nikdy nepoznal, nezažil a nepocítit. Věděl by, že toto poznání se nedá předat druhému žádným způsobem. Nelze ho to naučit skrze rozumové nástroje. 

Lze to pouze tehdy, když se vzdáte lpění na svém rozumu a přijmete, že vůbec a naprosto nic nevíte. Nic nevíte, nic neočekáváte, na ničem nelpíte a nic nechcete.