Co je to dimenze?

Tak, milí čtenáři a hledači pravdy, máme zde další slovo, které se hojně vyskytuje v současné esoterice. Dimenze. Zní to jako něco nadpřirozeného. Ovšem, nikdo vlastně neví, co to je. Natož aby to dokázal vysvětlit skrze rozumové nástroje a slova. Proč? Protože pro rozum je to něco neuchopitelného. Náš rozum potřebuje mít oporu ve hmotě. Potřebuje tomuto slovu dát, přiřadit určitý obraz, rozumovou představu. Jinak se nemá o co opřít.

Neustále slyšíme, jak budeme žít v páté dimenzi a s ní se změní naše fyzická, hmotná těla na krystalická. Opět další slovo, které funguje jako zaklínadlo. Co to ale znamená? Budeme tekutí? Budeme průhlední? Nebo budeme svítit jako lampičky? Přestaneme mít kosti, svaly, orgány, krev a mozek? Toto vše bude nahrazeno a přeměněno? Ale jak, čím a na co? A proč vůbec? K čemu?

Je to pouze lidská, ezoterická touha rozumu stát se něčím, co bude stejně moudré, jako duše, nebo Bůh. Představa rozumu, že zde na zemi můžeme existovat stejně, jako existujeme tam nahoře.

Jenže? Nahoře nejsme hmota. Nemáme žádná těla, natož mozek a rozum. Tam jsme pouze energií lásky, která k tomu, aby byla a věděla že je, tělo a rozum nepotřebuje. Nepotřebuje spát, jíst. Nepotřebuje domy, přírodu a zvěř.

Takže zpět k té dimenzi.

Dimenze není žádný prostor, jak si mylně všichni představují. Je to stav vědomí. Ovšem opět špatně chápáno a vysvětlováno. Není to vědomí duše, že budeme vědět a chápat jako duše. Je to vědomí našeho rozumu. Schopnost rozumu uvědomovat si a vyhodnocovat. Vnímat sebe sama, druhé a okolí prostorově. Dát, přiřadit tomu hloubku, šířku, výšku a délku. To je to vaše 3D. Bez tohoto uvědomování si prostoru - rozměru bychom vše viděli ploché, placaté, jako namalované na papíře. Nedokázali bychom určit ani vzdálenost. 3D jsou tedy rozumové nástroje pro hmotu v podobě hodnot.

Do tohoto pak spadá 4D. Je to ve skutečnosti schopnost rozumu uvědomovat si čas. To znamená minulost, co bylo, současnost, co se děje teď a budoucnost, to, co ještě nenastalo, není a neexistuje.

A pak zde máme tu pomyslnou 5D. Co to tedy ve skutečnosti je?

Je to schopnost našeho rozumu vidět, vnímat a chápat neviditelný svět. Samotné pro náš rozum nehmotné energie a informace v prostoru. Umět je číst.

Ovšem úskalí je v tom, že toto dokáže rozum pouze ve spolupráci s duší. Z ní čerpá slova a názvy, které poté s její pomocí převádí skrze rozumové nástroje na hmotné energie, obraz, název či slovo.

Bůh není oddělen od hmoty - těla. Vědomí není odděleno od hmoty - těla. Duše není oddělana od hmoty - těla. Bůh, vědomí, duše, hmota, tělo, rozum ….je to stále jedna a ta samá energie, jen v jiné formě. A my jsem těmto jejím formám dali název, abychom si to dokázali představit.

A protože náš rozum si neví rady s neviditelnou a neuchopitelnou energií duše, lásky, Boha, energií rozumu, myšlenky, emocí, protože je nevidí a které existují najednou a zároveň, utvořil si pro to jakousi stupnici, patra. A těmto patrům dal název dimenze.

Lidé nechápou, že vše je stále jedna a ta samá energie. Jen mění svou formu skrze informace a v těchto různých formách existuje najednou a zároveň. Je to podobné, jako když se podíváte na vodu. Existuje ve více formách. Tekoucí voda, pára, mlha, mraky, vločky, led … Stále je to voda. Žádná dimenze. Jen uvědomování si skrze rozum a názvy její různé formy - skupenství.

Je naivní si myslet a představovat, že přestaneme existovat jako hmota a naše těla budou nehmotná - krystalická. Bez hmotného těla bychom nemohli nic uchopit. Náš rozum, který je součástí hmoty a je s ní propojen, by neměl na čem stavět. Hmotné nástroje by pro něj přestali existovat a s tím i uvědomování si sebe sama v hmotném prostoru skrze jeho různou hustotu.

Toto vše je pouze touha rozumu a ega stát se stejným, stejnou energií, jako duše. Představa, že když budeme mít jiná těla, automaticky budeme vědět to, co ví duše. K čemu bychom ji pak potřebovali? Myslíte si, že když se vám změní tělo, změní se i váš rozum, rozumové uvažování? Přestanete mít emoce? Přestanete cítit? Vyhnete se bolesti? Přestanete mít charakterové vlastnosti? Že budete vědět a vyhnete se špatným rozhodnutím? Nebudete mít touhy a přání? Nebo ne? Protože to, co odmítáte je právě to, co z nás dělá člověka a to právě díky hmotě a rozumu, uvědomovat si sebe sama jako hmotu, skrze hmotu.

V lásce, jako láska tělo - hmotu a rozum nepotřebujete. Jak už jsem mnohokrát napsala, to, co zde drží energii lásky – duši je vzpomínka lidského rozumu na sebe sama jako na hmotu. Stále pro náš rozum jsme, existujeme, dokud se rozum nevzdá své hmotné existence, která už není, neexistuje. 

Dimenze je jednoduše řečeno rozšířené rozumové uvědomování si. Jsou to nástroje rozumu, které mu dává k dispozici sama duše. Čtení a uvědomování si nehmotných, neviditelných energií a informací skrze rozumové nástroje ve spolupráci s duší.
Bez duše by to bylo pouze rozumové uvědomování si hmoty skrze základní parametry 3 +4D platné pro hmotný svět. Jde pouze o to, kam smíte a kam ne. Co smíte, máte a je potřeba vědět a co ne. A o tomto si rozhoduje pouze duše a ne váš rozum, že chce.