Dnes opravdu hodně dlouhý článek na toto téma. Ale věřím, že si ho pomalu a postupně přečtete. Dnes si vypůjčím jeden článek, na který jsem narazila a pod ním se k němu vyjádřím.

Proč se stále podceňuje energetické léčení a síla práce v Théta frekvenci

Energetické léčení je jednou z nejstarších forem práce s lidskou myslí, emocemi a jemnohmotnou úrovní existence. Přesto je v moderní společnosti často odsouváno na okraj. Důvodem je, že pracuje s něčím, co není vidět očima ani měřit běžnými přístroji – s energií, vědomím a podvědomými strukturami.

Théta frekvence (cca 4–7 Hz) je hluboký meditační stav mezi bděním a spánkem. V tomto stavu se otevírá přístup k podvědomí, minulým vzorcům, emočním matricím, ale i k jemnějším úrovním reality, které běžné vědomí nevnímá.

Proto je Théta terapie tak silná – umožňuje přepisovat hluboké vzorce, uvolňovat strachy a otevírat vnitřní prostor tam, kam se běžně nedostaneme.

Mnoho lidí tuto formu práce podceňuje, protože:

• očekávají "okamžitý fyzický důkaz",

• nedůvěřují něčemu, co vyžaduje vnitřní citlivost a otevřenost,

• nerozumí tomu, jak mocně nás ovlivňují podvědomé programy, rodové vzorce nebo energetická zátěž.

Ve skutečnosti je však práce v théta frekvenci nesmírně jemná, hluboká a transformující – a může doplnit klasické terapeutické či osobní rozvojové směry.

⸻

K čemu je tedy Théta terapie vhodná

1. Uvolnění podvědomých bloků a programů

• strachy, obavy, fóbie

• sabotující přesvědčení (nejsem dost dobrá/dobrý, nezasloužím si…)

• nedůvěra v sebe a své schopnosti

• strach z odmítnutí, selhání či úspěchu

• pocity viny, studu, nehodnoty

⸻

2. Emoční hojení a uvolnění minulosti

• traumata z dětství

• vztahová zranění

• toxické nebo karmické propojení

• práce s vnitřním dítětem

• ukončení starých cyklů bolesti

⸻

3. Podpora při práci se závislostmi

• pochopení emocionálních kořenů závislosti

• uvolnění vnitřního napětí, které závislost živí

• přepsání hlubokých vzorců úniku, prázdnoty či nedostatku lásky

• posílení vnitřní síly, vůle a sebeúcty

⸻

4. Energetické čištění a harmonizace pole

• odstranění energetických "otisků" minulých situací

• uvolnění cizích energií či zátěží

• harmonizace čakrového systému

• posílení životní energie

⸻

5. Odvedení zbloudilých duší a entit z energetického pole

Tento proces se využívá tehdy, když se člověk cítí:

• energeticky zatížený,

• "mimo sebe",

• vyčerpaný bez příčiny,

• emocionálně přetížený nebo vnímá "cizí" vlivy.

V théta stavu lze bezpečně pracovat s jemnohmotnými úrovněmi a navracet zbloudilé duše či entity tam, kam patří – s respektem a jasným vedením.

⸻

6. Práce s rodovou linií a spojení s předky

• uvolnění rodových zátěží

• rozpoznání a přepis starých rodových programů (chudoba, oběť, strach, vina…)

• léčení vztahu s předky

• přijetí podpory rodové síly

• očištění rodové linie v energetické rovině

Théta frekvence umožňuje nahlédnout hluboko do rodového pole a pracovat s informacemi uloženými v rodové paměti.

⸻

7. Napojení na komunikaci se zvířaty a jinými bytostmi

V hlubokém Théta stavu se otevírá intuitivní komunikace, která může být využita k:

• lepšímu porozumění zvířatům (jejich emocím, potřebám, strachům)

• komunikaci s přírodními bytostmi, průvodci či strážci prostoru

• vnímání jemných signálů, které běžná mysl ignoruje

• prohloubení spojení se svým spirituálním vedením

⸻

8. Posílení intuice a vnitřního vedení

• hlubší vnímání znamení a synchronicit

• jasnější napojení na vnitřní hlas

• snazší rozhodování a vnímání toho, "co je správné"

• rozvoj energetické citlivosti

⸻

9. Manifestace a tvorba nové reality

• sladění vědomých cílů s podvědomými programy

• čištění bloků, které brání hojnosti, lásce či naplnění

• práce s vizualizací v hlubokém théta stavu

• vytváření prostoru pro nové příležitosti

⸻

Proč vedená Théta terapie funguje tak hluboce

Samostatné meditace jsou krásné, ale vedená terapie má několik výhod:

• terapeut vidí hlubší souvislosti, které si sami neuvědomíme

• drží bezpečný prostor, aby proces byl plynulý a jemný

• pomáhá přesně identifikovat a přepsat klíčové bloky

• podporuje rychlejší a přesnější transformaci

• umožňuje práci i v oblastech, které sami neotevřeme (rodová linie, energetické čištění, práce s entitami…)

Je to jako kdybys měl/a průvodce, který tě bezpečně vede krajinou tvého podvědomí i jemnohmotného světa.

Energetické léčení – zejména práce v Théta frekvenci – je často podceňováno jen proto, že pracuje mimo hranice běžné logiky. Přesto už dnes spousta lidí potvrzují, že právě tato forma práce jim přinesla hluboké pochopení, úlevu a životní změny tam, kde racionální přístup nedokázal uspět.

Théta je brána do hlubin duše.

Do míst, kde se rodí naše víra, strachy, touhy i budoucnost.

Na rovinu? Není a nefunguje to tak, jak je to popisováno v článku. Ono to totiž vypadá, že se tedy naladíte, vyladíte na tyto vlny a jen budete sedět či ležet a ony vás sami všeho automaticky zbaví. Negativních energií, bloků, myšlenek, vzpomínek, bolesti, naučených a převzatých rozumových vzorců, přepíšou je, nahradí je ….To jako fakt? A můžete mi říci, proč by to ty energie dělali? Jen pro to, že vy chcete? Vy si myslíte, že je to jejich povinnost? Tak na to rychle zapomeňte.

Tato energie je pouze mostem mezi rozume a láskou. S její pomocí se vylaďujeme na lásku, která zná skutečnou pravdu. Ukazuje nám samotnou událost, ale hlavně naše volby, emoce, pocity a myšlenky, které jsme v té chvíli měli, které tomu předcházeli a které následovaly. Proč. To je to gró, co je potřeba řešit a ne to, co se stalo, děj. Ruku v ruce s ní jde vzpomínka a pravda rozumu.

Úskalí při napojování se na tuto energii spočívá v tom, že se napojuje náš rozum, který některé informace nedokáže přečíst a správně přeložit. Je to díky tomu, že my jsme se pouze napojili pomocí této energie, ale na vše se neustále díváme rozumem a vše vyhodnocujeme rozumem. Stále je to to samé, jako když máte sen. Nic víc. Náš rozum má v té chvíli tendenci tomu, co mu ukazuje láska, co vidí přiřadit své vlastní vysvětlení. Proč? Protože náš rozum tyto informace neumí přečíst, přiřadit jim ten správný význam.

K čemu ve skutečnosti v tomto stavu dochází? My se pouze napojujeme na událost, jak si ji pamatuje náš rozum, nebo rozum toho, kým jsme byli. Je to podobné, jako když sledujete divadelní hru. Sledujete děj, ale nemáte ponětí o tom, co vše se tam na pozadí odehrává. Vy si to pouze myslíte, proč udělal to či ono a co ho k tomu vedlo. Spojujete si to sami se sebou. Prožíváte to svým vlastním způsobem, který není ten samý, jak to prožívá ten, na koho se díváte.

Jde o to, že my v tomto stavu sice řešíme sebe, teď a tady, ale naše problémy vznikly dávno před tím, než jsme se narodili. Tedy týkají se našich minulých já, která na nás teď a tady mají vliv. Jejich život, prožívání, myšlenky, emoce, pocity, volby a rozhodování. To, co patří jim, ne vám. Nelze cítit to samé, co oni. Nelze to zopakovat. A stejně jako vy teď a tady jsou i oni v tom až po uši. Také neví, nerozumí a nechápou. Jsou v zajetí svého rozumu. Neví, stejně jako vy, že i na ně mají vliv jejich minulá já, která jsou současně i vaše. Jak vidíte, není to pouze o tom jednom životě, že když se na něj podíváte, budete vědět. Nebudete. Nemáte potuchy o tom, kdo nebo co má na vaše minulé já a jeho život vliv.

Jaké různé víry, náboženství, pravdy, přesvědčení, sliby, úrazy, nemoce, zoufalství, chudoba, sebevražda, nešťastná láska, ztráta dítěte, předčasná smrt či vražda se odehrály napříč časem a co způsobili v budoucnosti. Čím, kým jste se stali na základě těchto životů a událostí. Tyto události provází negativní energie, negativní emoce, které způsobují emoční bloky. Protože to, co nás, nebo naše minulá já bolí jsou naše negativní emoce a myšlenky, negativní energie, kterou jsme my sami stvořili svým rozumem. A toto vše se pak děje vám, přenáší se na vás, protože to není ani u vás, ani u nich pochopeno. Zde je důležité to slovo POCHOPENO. Nepřijali to, nesmířili se s tím a neodpustili sobě a druhým. Nepožádali o odpuštění. Nezrušili své sliby, přání, závazky a pouta. Nevzdali se své pomsty, majetku, postavení, moci, nabytých rozumových znalostí ….

Vy to nemůžete pochopit za ně. Vy to nemůžete přijmout, smířit se s tím a dopustit za ně.

Takže, lze toto pomocí této energie vyřešit? Že to tato energie při meditaci sama vyřeší a zbaví vás a vaše minulá já těchto negativních energií, myšlenek, emocí a bloků? Že vy a vaše minulá já budete automaticky vědět, chápat a rozumět, co jste udělali špatně a proč? Že tato energie přepíše minulost? Přepíše vaše myšlenky, emoce a pocity, nebo u vašich minulých já? Copak lze myšlenky, pocity a emoce vymazat? A čím to uděláte? Touto energií?

A čím je nahradí? Tím, co vy chcete? Že s pomocí této energie vymažete život, kdy jste byli chudí i to, jakým způsobem jste ho prožívali, trápení, hlad, zoufalství, beznaděj, nesmíření a nahradíte to čím? Radostí? Moudrostí? Poznáním a pochopením? Že vaše minulé já a vy budete vědět a chápat, proč jste chudí?

Jupí. Všechna má já to chápou a rozumí tomu. Jak? To už mě nezajímá. To, že vůbec nic nechápu a ničemu nerozumím, jaké energie tam v té chvíli byly, odkud se vzaly, jak vznikly, co dělaly, kdo je vytvořil a čím, je mi jedno. Hlavně ať to zmizí. Ať to někdo odstraní, vymaže z prostoru jak u mě, tak u nich.

Tím se automaticky dostáváme k tomu, že to, co se píše v článku na začátku je naprostá pitomost. Toto může napsat pouze někdo, kdo nemá ponětí o tom, jak to vše funguje. Jen si myslí, že ví. Tedy jeho rozum si myslí, jak to je a jak to funguje.

K tomu, abychom věděli a rozuměli, tato energie, meditace či regrese bohužel sama o sobě nestačí. Je potřeba se umět dostat za rozum, kdy rozum sám nic nesleduje, ale vy se na vše díváte bez rozumu a těla. Nemáte tělo a to něco, čím jste ví, že má teď tělo. Spolupracuje s ním. Probíhá zde spolupráce mezi láskou, tělem a rozumem. Tyto informace a děj k vám promlouvá naprosto jiným způsobem, než jsme zvyklí. Je to jako echo, ozvěna, kdy vím a rozumím a zároveň se to vím promítá do těla skrze energie a pocity, kdy rozum ví a chápe bez rozumového uvědomování si sebe sama jako Já jsem. Přestane to vyhodnocovat jako Já. Ono tam to já jsem stále je, ale není v té chvíli důležité. Náš vlastní rozum sám sebe přestane upřednostňovat jako toho, kdo je důležitý, mizí to rozumové JÁ JSEM. Pouze jsme a zároveň to jsem ví, že má tělo. Je to tedy přesně naopak. A náš rozum pouze následuje tuto energii. Je její součástí, stává se láskou. Rozum nepotřebuje sebe sama vidět, tedy vidět své tělo. On ví, že ho má. Ví to jako láska.

A stát se láskou? Pouze být, aniž bych to sledoval rozumem a neustále kontroloval, zda tím jsem, dával tomu rozumovou podobu a název, to už je opravdu ten nejvyšší level, kterého je schopen opravdu málokdo.

Takový člověk vás pak umí a dokáže napojit a spojit skrze sebe, kdy je láskou s láskou ve vás samých. V podstatě to udělá sama láska. Kdy mezi láskou, kterou je v té chvíli on sám a láskou, kterou jste vy není rozdíl. Jste jedno a to samé, láskou, ale každá se dívá samostatně. On na rozdíl od vás vidí celek, vy pouze to, na co se jako láska zaměříte skrze povel od rozumu. Nedokážete vidět celek. A jeho úkolem jako lásky je, ukazovat vaší lásce cestu, kam se má vydat a co má hledat. Zde komunikuje on jako láska s vámi, s láskou ve vás. Ne jako rozum s rozumem.

Zde pak při tom zažíváte a prožíváte 3 úrovně a formy své existence najednou a navzájem. Jak vy, tak i ten, co vás vede.

První forma je: jsem, mám tělo, uvědomuji si sebe sama teď a tady, že sedím, ležím, vnímám své pocity, slyším, mám veškeré vjemy jako člověk. Uvědomuji si sebe sama teď a tady.

Druhá forma je, že jsem zároveň dalším člověkem. Člověkem bez těla teď a tady a uvědomuji si to. Člověkem z minulosti, vzpomínkou, energiemi zachycenými v čase, pouze promítnutými do mého těla. Vím kdo, kým jsem já a kým jsem byl. Pouze sleduji energie, myšlenky a pochody v mém těle. Uvědomuji si, že nepatří mě. Neztotožňuji se s nimi. Stále jsem přítomný. Pokud v té chvíli zapomenu na sebe sama, přestanu být přítomný, vtáhne mě to do minulosti. Přestanu existovat teď, přestanu si uvědomovat sebe sama teď, kdo jsem. Zde pak nastává úskalí, že nejsem schopen poznat, kdo jsem, kým jsem. Je to moje, není to moje? Nemohu to v té chvíli vyhodnotit. Nemám pro to žádné nástroje. Vzdal jsem se sebe sama a můj rozum pouze následuje jakoukoliv stopu-energii v prostoru. Buď něčí život, nebo něčí fantazii, s kterou se ztotožní a považuje ji za svou. Vy to nesledujete, ale prožíváte a zažíváte naprosto stejně, jako ve snu. A to je špatně.

Třetí forma je, že jste, pouze jste a jako to jsem čtete energie a informace jak o vás samých teď a tady, tak o vašem minulém já. Tyto informace od jsem jsou pak automaticky promítány do vašeho těla jako energie, vjemy a pocity, kdy to jsem, láska říká našemu rozumu, co to je. Náš rozum to čte, aniž by měl potřebu chtít vědět. Tyto vjemy a pocity jsou pak jiné. Víme o nich, uvědomujeme si je, ale neprožíváme je. Jedou někde na pozadí našeho rozumu a slouží pouze jako vodítko, indície. Někdy se stává, že si rozumově uvědomujete, že se na sebe teď a tady i na děj, minulost, kterou hledáte díváte odněkud shora bez těla.

Takže jsem, láska si uvědomuje sebe sama, že má teď a tady tělo, je člověkem a toto jsem-vím je utvořeno z času, z každé vteřiny existence tohoto těla. Zároveň si uvědomuje a ví, kým byla, svou minulou existenci těla. Všechny své existence v tělech.

Toto jsem pak vím zprostředkovává našemu tělu, mozku a rozumu skrze energie, které náš rozum převádí automaticky na slova a obrazy.

Jsem sebe sama nevidí, nemá čím a jak, pouze ví.

Promítá sebe sama do našeho tělo, našeho mozku a rozumu, aby samo sobě, jsem a vím dalo rozumovou formu a podobu.

Proto je důležité si neustále uvědomovat i sebe sama teď a tady, být přítomný, ale nedávat sám sobě důležitost a rozumovou hodnotu. Jinak se v tom jsem a vím váš rozum naprosto ztratí. Převezme kontrolu nad vím, odpojí se od něj a bude sám za sebe určovat a vyhodnocovat, co on ví, bez účasti lásky-jsem, vím. Ztratíte ten pomyslný kompas, to napojení se na sebe, jako na lásku. Pak budete v prostoru manévrovat jen jako rozum, který nespolupracuje s láskou, ale jede si sám za sebe. Láska je tím kompasem, který pomáhá rozumu nalézt a položit lásce-vím správnou otázku, směr, aby věděla, co od ní chcete, co po ní chcete jako ten, kým jste. Co vám má zprostředkovat skrze tělo, mysl a pocity, které patří vám, nebo někomu jinému. Láska-vím totiž bez rozumové myšlenky, uvědomnění si, co chci, bez volby-vůle rozumu, nás jako člověka namůže jednat a konat.

Láska-vím nemůže vymazat vaši myšlenku, vaši rozumovou volbu a nahradit ji sama jinou, správnou, aniž byste věděli, váš rozum věděl, proč byla špatná. Toto může váš rozum vědět a udělat pouze on sám, pouze díky odezvě. Díky vlastní zkušenosti. A zkušenost je to, skrze co nás láska-vím učí vědět, chápat a rozumět. Z tohoto pramení moudrost, po které tak všichni toužíme. Bez zkušenosti – lidského prožitku není možné vědět, chápat a rozumět, být moudrý.

Mnoho lidí si na moudré pouze hraje. Umí o té moudrosti krásně mluvit, mají to načtené, ale nikdy to, o čem mluví a co vám vysvětlují nezažili a neprožili. Jsou to pouze a jenom slova a teorie. A tyto teorie se pak jejich rozum snaží následovat a napodobit, aniž by je skutečně zažil a prožil. Nemají s tím, co říkají vlastní zkušenost.

Tedy tyto tři formy naší existece musí spolupracovat a ne existovat samostatně a odděleně. Že jsem odosobněný, láskou a nejsem, přestávám v té chvíli být člověkem. Toto je totiž ulítávání rozumu na představě, jak vypadá a jak funguje odosobnění.

Jsem, vím že jsem. Jako jsem vím, že mám tělo. Tělo vnímá to jsem skrze energie a vjemy. Na základě vjemů si rozum uvědomuje tělo, sebe sama, že jsme. Tedy jsme tímto vším najednou a zároveň.

Pokud jedno z tohoto chybí, znamená to, že si na jsem-vím hraje pouze náš rozum.

Théta vlny, které jsou zde zmiňovány.

Co je vlastně regrese? S čím, s jakou energií ve skutečnosti pracuje regrese a terapeut, který ji praktikuje?  Odkud se tyto Théta vlny berou? Kdo je vytváří, jak a čím?

Napadlo někoho z vás přemýšlet nad tím, co jsou, čím jsou, kde, odkud se berou, co nebo kdo je vytváří a čím? My si myslíme, že je vytváří náš mozek sám, automaticky když spíme, sníme nebo meditujeme. A tyto vlny nás napojují a spojují s podvědomím, nevědomím, s naší duší, pravdou. Tedy jsou využívány při regresi. Ale je to pravda?

Na odpověď půjdu logikou a analýzou.

Hypnóza jako taková pracuje také s těmito vlnami. V tomto stavu o sobě nevíte. Neuvědomujete si sebe sama. Kdo jste, čím jste a kde jste. Váš rozum, rozumové já jsem zmizí a rozum reaguje na hlas a příkazy. Tedy stane se z vás pes, dítě, kočka a váš vlastní rozum tomu věří, že tím jste. Jste schopni dělat věci, které byste nikdy neudělali a po probuzení o tom nevíte. Váš rozum si nepamatuje čas, který uběhl. Pokračujete v hovoru tam, kde jste skončili a nemáte ponětí, že mezi tím máte mezeru.

Co se tedy stalo? Co je to za vlny a co ve skutečnosti dělají? Kdo je vytvořil? Jak a čím?

Tyto vlny ve skutečnosti vytvořil sám náš rozum. Rozum, myšlenka a síla vůle. Jeden vnutí svou vůli druhému a ten druhý, jeho mozek a rozum ji přijme bez odporu. Jde o to, co zadáte, co chcete po tom druhém, aby udělal. Mozek té osoby je v té chvíli odpojen od rozumového uvažování, hodnocení a vyhodnocování. Nemá ponětí, kde je, čím je a co se děje. Uvěří naprosto všemu, co slyší, nebo na co se v tomto stavu napojí. Protože vše kolem nás existuje v nehmotné formě, jen jako informace v prostoru. Píši vše, bez omezení časem. Tedy jakákoliv lidská myšlenka, fantazie či vzpomínka a náš mozek se napojuje pouze a jenom na tyto myšlenky. Nenapojuje se na duši, na lásku, na vědomí, ale na rozumové vědomí.

Na příběhy, které někdo zažil, prožil a pamatuje si je skrze rozum, jak si to pamatuje jeho rozum. A tento rozumový příběh, nebo příběh, který vytvořil někdo na základě fantazie, z filmů, z knih, ze zpráv, z novin existuje v prostoru jako myšlenka a mozek člověka v tomto stavu se napojuje pouze na lidskou myšlenku. Tato jakákoliv nehmotná myšlenka pak projde mozkem a rozumem, který v těle vytváří vjemy, pocity a emoce. Děje se to, cítíme to, je to pro nás v té chvíli skutečné, reálné a hmatatelné.

Toto samé se děje, když spíme. Náš mozek je v té chvíli přístupný těmto myšlenkám a rozum si z nich pouze vybírá na základě myšlenek, vjemů a emocí, které jsme měli během dne. Vrací se k něčemu, nebo hledá odpovědi. A opět to zažívá a prožívá jako skutečné. Pokud zadáte před spaním rozumovou vůlí příkaz svému vlastnímu rozumu, že chcete vidět mimozemšťany, tak se váš rozum ve spánku napojí na všechny myšlenky o mimozemšťanech, vytvoří je se vším všudy a vy je vidíte, můžete se jich dotknout. Náš mozek nám může v tomto stavu díky Théta vlnám, které vytvořil sám náš rozum vytvořit a zprostředkovat naprosto cokoliv bez omezení opět skrze rozum.

Takže, toto samé se děje i při regresi. Stále je tam přítomný pouze náš vlastní rozum a plní příkazy jiného rozumu a není schopen si to uvědomit. Je zbaven své vlastní vůle rozhodovat se sám. Ztratil a vzdal se v té chvíli dobrovolně, nebo i násilně svého vlastního já, co jsem a čím jsem. Uvědomování si sebe sama teď a tady.

Toto není napojení se na duši, na lásku, na vědomí lásky, ale pouze napojení se na rozumové vědomí, ve kterém pak prožíváme a zažíváme naprosto vše, aniž bychom nad tím měli jakoukoliv kontrolu. A terapeut pak pracuje s tímto, a ne se skutečnou pravdou. Proč? Protože on nic nevidí, na nic není napojen, nebo může být stejně jako vy napojen pouze na své, nebo cizí myšlenky.

Pravda není a neleží v myšlence. Nemůžete ji nalézt v myšlence skrze myšlenku. Myšlenku vytváří rozum, nikdo jiný. Ale duše, láska, vědomí lásky – pravda není utvořena z lidské myšlenky. Že když tomu náš rozum rozumí, je to pravda.

Na pravdu se nelze napojovat nějakým příkazem od rozumu a pak se nechat svým vlastním rozumem vláčet hlava nehlava, aniž byste to zároveň v té chvíli sledovali a vyhodnocovali jako já jsem teď a tady. Uvědomovali si rozdíl mezi tím, co vidíte, zažíváte a tím, kdo jste, čím jste teď a kde se nacházíte teď. Tedy uvědomovali si tyto dvě reality, minulost a teď. Jde o to být neustále přítomný.

Ale i toto samo nestačí. Jde hlavně o terapeuta. Ten totiž nezadává žádný příkaz vašemu rozumu a neuplatňuje v té chvíli svou vůli vůči vám. Neměl by tam mít jakoukoliv myšlenku, emoci a chtění. Neměl by tam mít postup, co bude dělat, co bude hledat.

Terapeut pouze je. Nic nehledá a nic neočekává. Jeho vlastní mysl je v té chvíli prázdná. Vše, co slyšel, co mu řekl klient dá pryč. V této chvíli jde o to, zda sám terapeut umí pouze být, být láskou, které neporoučí svým rozumem, co má dělat. Láskou, kterou je a která sama ví, co má dělat. Pokud je láskou, tato láska pak ví, co klient v té chvíli potřebuje vědět a sama ho na to napojí. Nikdo a nic mu v té chvíli nepřikazuje. Rozum klienta je automaticky spojen s láskou, stává se láskou. Dívá se, sleduje vše jako láska a zároveň s tím si uvědomuje sebe sama teď a tady, kým je, čím je a kde je. Může klidně vidět minulost a při tom se s vámi bavit o fotbale. Obojí zároveň. A terapeut jako láska ví to samé, co ví láska, klient. Oba se dívají jako láska na tu samou věc.

Zde v tomto stavu mozek a rozum nevytváří žádné Théta vlny. Tato energie nevytváří žádné vlny, protože je utvořena z informací, které jsou součástí nás samých, lásky v nás. A tato láska v nás, duše, vědomí je všude kolem nás a je součástí naprosto všeho. Je utvořena ze všeho. A my se v té chvíli stáváme vším. Láska pak na základě tohoto sama ví, co má klientovi ukázat a zprostředkovat. Ona sama ho zná nejlépe. Ví o něm naprosto vše. Ne terapeut a jeho mysl.

Terapeut pouze následuje lásku a na základě toho, co jemu a klientovi láska ukazuje jedná a koná. Pokládá doplňující otázky a opět nechá samu lásku pracovat. Tímto se pak dostáváme k naprosto jiným problémům, skrytým a velice hlubokým, než s jakými klient přišel. Které vytvořil jeho rozum a kterým uvěřil. Protože rozum sám za sebe nemá šanci se k těmto problémům dostat. Ty nám může zprostředkovat, osvětlit a vytáhnout napovrch pouze láska. Ta jediná je zná. Rozum nikoliv. Náš lidský rozum může vědět a rozumět pouze tehdy, když se spojí a propojí s láskou, stane se láskou.

Vše ostatní je pouze hra rozumu, kdy si na ni hraje a věří, že jí je. Pak vytváří své vlastní pravdy a své vlastní závěry o tom, co se stalo, jak to bylo a proč. A tyto své pravdy pak přijímá jako skutečnou pravdu, že ví a rozumí. Toto se pak týká hlavně terapeuta, který na základě své rozumové pravdy či představy, domněnky a naučeného rozumového postupu vede klienta. Vnutí mu svou vůli, svou pravdu, svou představu a klient ji pouze následuje. Napojuje se pouze na stejné, podobné myšlenky či představy v prostoru, a to pak považuje za pravdu. Jeho rozum věří, že je to pravda.