Jste stará nebo mladá duše?

Po pravdě? Ani jedno. A proč? To vám vysvětlím.

Současná esoterika vychází z minulých duchovních učení, že jedna a ta samá duše se po smrti těla inkarnuje, přesune se do nového těla. Čím více krát měla tělo s časovým odstupem, tedy nazpět v čase, tím starší. A toto pak učí všichni esoterici své klienty a žáky. Berou to jako nezpochybnitelnou pravdu. Nikdo z nich už dál nehledá, zda to je či není pravda. Nikoho ani nenapadne se zamyslet nad tím, jak zde mohou existovat duchové – od slova duch, duše, lidské bytosti, které už nemají hmotné tělo a přesto jsou, existují. 

A jak může tedy být člověk s touto jednou a tou samou duší naprosto jiný. Mít jiné vlastnosti, jiné schopnosti, um, zručnost, nadání, mít jiný plán, jiný osud. Odkud by to ta duše sebrala? V podstatě by měla jako člověk fungovat naprosto stejně, jako ten minulý a zažívat a prožívat věci stejně skrze stejné vzorce myšlení, chování, naučené a stejné situace. Nic nového nedostala a nepřinesla si s sebou. Pořád a dokola bychom opakovali to samé, ty samé chyby, protože by nám chyběli potřebné nástroje, které jsme neměli před tím a díky tomu je nemáme ani teď. Nebylo by odkud, skrze co a kde brát.  

Nový, naprosto jiný život, osud/plán duše, životní situace, životní zkušenosti a potřebné nástroje jako vlastnosti, schopnosti, nadání a um nám totiž dává nová duše a ne ta stará.

Jak to tedy je? 

Vaše současná duše ve vašem současném hmotném těle není ani stará, ani mladá. Je naprosto nová.

Jak nová, v čem nová?

Každé vaše tělo, které jste kdy měli, tak jako všechna, která budete mít má vždy novou duši. A tato duše pochází z jednoho celku, z kterého se uvolní. Tomuto celku říkáme vědomí, bezpodmínečná láska. Tedy všechna vaše já a jejich duše pochází z jednoho konkrétního vědomí, platného pro všechny tyto vše duše. Jako když z jednoho kusu těsta vždy odebereme jeden maličký kousíček. Tyto kousíčky vašeho jednoho společného vědomí pro všechny vaše duše, kterým říkáme duše, jsou zde pak drženy rozumem, který přetrvává i po smrti. Energií rozumu, který existuje jako vzpomínka, vzpomíná sám na sebe, na svou existenci jako člověk. A díky tomu duše nemůže odejít, vrátit se zpět do celku. Takže v současné době, kdy jste, existujete a máte duši zde mohou být a existovat stovky duší, které stejně jako vaše duše pochází z jednoho celku, z jednoho společného vědomí se vzpomínkami rozumu na sebe sama, jako na člověka. To je to, co pak vidíme, když narazíme na ducha. Vidíme průhlednou duši a průhledné tělo. Bez existence duše nemůže existovat rozum a jeho vzpomínka na sebe sama. Duše dává existovat tomuto průhlednému tělu.

Pokud duše odejde do světla, které je ve skutečnosti jejím celkem, jejím vědomím/láskou, zmizí rozumová energie, tedy to nehmotné tělo. Vše co souviselo s životem, hmotou, myslí a rozumem je přeměněno na jinou energii, na energii lásky, která se stane nečinnou. Zůstanou pouze nehmotné informace, skutečná pravda o tom, jak to bylo doopravdy a s tím i nehmotné informace - pravda rozumu, jak jsme to vnímali jako člověk, živá bytost. V tomto celku je pak obojí. Pravda versus pravda rozumu. A toto je ta moudrost, že víme a známe obojí. Prožitá tělesná a rozumová zkušenost, která je naprosto jiná a odlišná od skutečné pravdy. Protože lidský rozumění schopen vidět a vnímat naprosto vše, jako duše. A už vůbec není schopen si zapamatovat každou vteřinu naší existence a vidět všechny vteřiny najednou, jako duše.

POZOR!

Jak jsem napsala, ve vědomí/bezpodmínečné lásce je uloženo obojí. Pravda, kterou zná duše a pravda rozumu, jak si na svůj život pamatuje lidský rozum. V tomto vědomí jsou tedy záznamy o všech lidských bytostech, jak živých, tak mrtvých. Proto je  velice důležité umět pracovat pouze jako bezpodmínečná láska, která vás sama navede na ten správný život, který hledáte. Který je s vámi, nebo s klientem spojen. Pokud tuto schopnost nemáte, můžete sebe, nebo klienta napojovat na jakýkoliv život, který vůbec nemusí být váš, nebo klientův. Jde také o to, že jako láska jste schopni vidět obě varianty najednou. Tedy záznam/vzpomínku rozumu a pravdu, co se doopravdy odehrálo. Tedy širší souvislosti, které ví a zná pouze duše.

V tomto společném vědomí jsou duše pouze energií/ví a s nimi je tam uložen i lidský, rozumový záznam. Je tam i záznam od těch duší, co neodešli a jsou zde. Díky tomu duše znají a ví kým byli, kým jsou nyní a co zažili. Zde se pak rodí na základě informací, které si mezi sebou předávají nový plán každé duše.

Jak vidíte, žádný hmotný ráj se zde nekoná. Jste zde pouze láskou, pouhou energií, která ví. A protože jako láska víte a rozumíte, nemáte potřebu zasahovat a někoho zachraňovat.

Jak je možné, že tato každá nová duše ví, je moudrá? A z našeho rozumového pohledu ji považujeme za starou?

Ona je sice oddělena od celku, ale zároveň je s ním neustále spojena a propojena energeticky a přes něj je spojena energeticky se všemi kousky, všemi dušemi, které jsou zde a nemohou odejít.

Každá tato naše nová duše si z celku, z vědomí, z kterého pochází, přinese sebou potřebné informace, jakousi výbavu. Určité konkrétní informace od, z vědomí.

Tedy zkušenosti z minulosti, od našich minulých já, které už byli zvědomněny a pochopeny rozumově skrze duši/lásku = moudrost, tak i zkušenosti našich minulých já, které nejsou pochopeny a drží zde duši. Zatím čekají na to, až budou rozumově zvědomněny a pochopeny skrze tu konkrétní duši/lásku, která měla tělo a stanou se díky tomu automaticky naší moudrostí teď a tady. S tím si také každá tato nová duše přinese unikátní jedinečné nástroje, schopnosti, jak se k těmto informacím dostat. S tím pak souvisí i to, jakým způsobem bude náš mozek a rozum pracovat, zpracovávat tyto nehmotné informace od duše a vědomí. Tyto nástroje jsou pak platné pouze a jenom pro nás a fungují pouze nám. Jsou nepřenosné a rozumíme jim a umíme je používat pouze my díky naší duši.

Je naivní si myslet, že skrze duši a vědomí se dostanete ke všem informacím. Budete vědět naprosto vše, tedy budete moudří. Není to možné, protože co není pochopeno našimi minulými já a přeměněno jimi na moudrost skrze jejich duši/lásku, je pro nás tato pravda a moudrost nedostupná. Náš rozum tomu není schopen rozumět. Nemá jak a skrze co, skrze koho. Bude se pouze napojovat na rozum a jeho vzpomínky, jak on si myslí, že to je.

S tím také souvisí paměť buněk. Tedy paměť buněk od našich minulých já. Že máme bolesti i když jsme zdraví. Máte problémy s kůží, máte symptomy otravy, sepse, horkosti, zápalů v těle atd. a lékaři si s tím neví rady. Toto vy, jako ten, kým jste teď a tady nemůžete vyřešit. Nemůžete přepsat svým rozumem a pochopením jejich a tedy i vaši paměť buněk, kterou si nesou z minulosti skrze vaše minulé já, skrze jeho existenci. Jsou napojeny a propojeny navzájem energeticky a zároveň i skrze vzpomínku, mysl, pocity a vjemy toho nemocného. Toto může opět napravit, vyčistit - vymyzíkovat z prostoru tuto existující energii pouze vaše minulé já tím, že se opět stane láskou.

Moudrost se rodí z pochopených zkušeností skrze jednu konkrétní duši, která je platná pro ten jedem konkrétní minulý život. Z tohoto se rodí, z tohoto vzniká moudrost, s kterou jste pak spojeni.

Bohužel, mnoho esoteriků dělá neustále a dokola tu samou chybu. Chtějí pochopit a vyřešit minulost skrze sebe, teď a tady. Bohužel to není možné, protože jste naprosto jiným člověkem s jiným vybavením. Váš život se řídí naprosto jinými informacemi, než život vašich minulých já. To, co se stalo vašemu minulému já a co ho zde drží, ví pouze on. Jeho rozum a jeho duše, a ne váš rozum. To on musí nalézt a poznat pravdu sám skrze sebe sama. Skrze lásku, kterou je. A ne skrze vás, jak vy to uvidíte, vnímáte a cítíte. Jak vy tomu rozumíte. Jak to vyhodnotí váš rozum.

Jediné, co se stane je to, že si to váš rozum odfajfkuje, je to hotové, vyřešené a už nemám problém. Tato energie a přístup k ní se tím uzavře a otevře se později, nebo ve vašem dalším životě. A ti všichni, kterými jste byli, tak jako jejich duše tam dál trčí a mají buď přímo, nebo nepřímo vliv na vás, na vaše chování a čekají, až si jich všimnete. Pomůžete jim se rozpomenout na to, že jsou duší, světlem a láskou. Pomůžete jim, aby se jí stali a jako láska odpustili sami sobě jako člověku.

Ovšem, toto je zdlouhavá práce a trvá mnohdy celý život, někdy i více životů. Ale náš rozum to chce vše vědět a umět hned, že? A tak hledá zkratky, jak se dostat k moudrosti a při tom se jí ve skutečnosti vzdaluje. My můžeme pracovat pouze s tím, k čemu máme dispozice, co jsme dostali do vínku, tedy schopnosti a k čemu nás tyto naše schopnosti pustí. Krok za krokem, kousek po kousku. Kdy si tyto naše schopnosti osaháváme a učíme se jim rozumět a používat je. Není možné, aby vám někdo cizí vysvětloval a učil vás, jak je máte používat. Protože tyto vaše schopnosti jsou spojeny s vaší duší, s moudrostí vaší duše a ne s duší toho druhého.

Takže tímto jsem vám odpověděla na to, zda jste stará, nebo mladá duše. 

K tomuto přidám, co s tím úzce souvisí, REGRESE.

Ono je to stále dokola, stále to samé. Hm, tak se podíváme do minulosti. Ale? Na co se díváme? Na koho se díváme? Co vlastně prožíváme? Komu to patří? A kdo ten příběh vytvořil? A děláme to pro to, že je to potřeba, nebo tam lezeme z pouhé zvědavosti.

Víte, pokud k regresi přistupujeme s tím, že už tam máme dopředu vytvořenu jakoukoliv domněnku či víru o tom, co to asi je, co se asi stalo, například, že nás ovládá nějaký mimozemšťan, že nás unesl, tak nám tento příběh vytvoří náš vlastní rozum, na naše vlastní přání. Pokud uvěříme terapeutovi, že jsme prokletí, tak nám k tomu náš rozum   vytvoří správný příběh. ROZUM.

V regresi k tomu přistupujeme tak, že nic nevíme. Nevíme, co hledáme. Nevíme, proč se to klientovi děje. Nevíme, kam nás to zavede. Nevíme, který život se nám ukáže. Nevíme, který je otevřený a který ne. Zde tento správný život nehledá rozum, ale sama duše/láska. Duše klienta, která je vedena duší/láskou terapeuta. Pokud tedy terapeut jede na naučeném, na nějakém postupu, už zde na samém začátku pracuje rozum a ne duše.

Zde vůbec nejde o postup, o naučené. Uvést klienta do nějakého stavu. Klient je neustále přítomný a pouze reaguje na svou duši, která mu zprostředkovává rozumový záznam toho dotyčného. Jak si na to pamatuje rozum toho dotyčného. Klient pak říká, co vidí a co slyší. Prožívá to tak, jak to cítil, vnímal, prožíval a vyhodnotil rozum toho, kým jsme byli. Ale vše ostatní nám uniká. Všechny souvislosti a energie, které na to měli vliv. Všechny myšlenky, touhy a přání rozumu od samotného narození až po smrt. Jak tomu dotyčnému, tak i nám. Protože toho náš ani jeho rozum není schopen. 

Zde pak nastupuje skutečná práce terapeuta, tedy jeho schopnost vidět skutečnou pravdu pouze jako láska. A tato pravda je vždy naprosto jiná. Obsahuje mnoho a mnoho informací nejenom k tomu konkrétnímu momentu/problému, který řešíme, ale vše, co tomu předcházelo i vše, co potom následovalo. Tedy myšlenky, vyřčená slova, emoce, touhy, přání, okolní vlivy, lidé, jejich energie .... Zde jde pak o zkušenost terapeuta, zda toto umí. Umí to vidět jako láska bez jakéhokoliv rozumového hodnocení a vytváření závěrů.

Důležité je, kdo to,co se stalo má pochopit. Klient,nebo ten, kým jsme byli?

A zde dochází k další chybě. K naučenému. Tito terapeuté jsou naučeni, že to má pochopit klient. Vysvětlují to klientovi. Ovšem, jak mu chcete vysvětlit nevysvětlitelné, co ví a čemu rozumí pouze láska, duše vašeho minulého já. To není možné. Není možné zpracovat a pochopit něco, co zažil někdo jiný.

Kdo to tedy vlastně pochopí? Kdo tyto prožitky zpracuje emočně a tělesně? My, teď a tady? Jako člověk, kterým jsme teď a tady? My jsme schopni vidět, vědět a znát všechny informace? Toto umí a dokáže pouze duše toho dotyčného z minulosti. 

A co ten, kým jsme byli? On to nemusí pochopit? My mu to jako vysvětlíme, jak to má chápat? Nebo to vysvětlíme pouze sami sobě, jak to chápe náš rozum. A co ten, kým jsme byli? On je stejný jako my? Má stejné vlastnosti? Stejné zkušenosti? Stejný způsob uvažování? Stejný osud, plán duše, karmu ....? 

Dokud naše minulé já neodejde do světla, není nic vyřešeno, pouze odsunuto naším rozumem do budoucna. 

To on musí nalézt svou pravdu, svou moudrost, své poznání, své pochopení skrze lásku, jako láska a ne skrze vás. Pak můžete říci, že je to vyřešeno a hotovo. Přestane to na vás mít vliv navždy. 

To je jeho zkušenost a ne vaše. Tu může pochopit pouze on a ne vy. Tu může vyřešit pouze on a ne vy za něj, za své minulé já. 

Zde nejde vůbec o vás, teď a tady, ale o toho, kým jste byli. To on a jeho život má na vás vliv. Jeho myšlenky, jeho vzpomínky, jeho emoce, jeho pocity, jeho bolest, jeho nemoc a on se na ten svůj život musí podívat jako láska, jako pravda a ne, co si pamatuje jeho rozum. To on to musí uvidět a pochopit skrze lásku. Protože pravda bývá mnohdy naprosto jiná, než jak si ji pamatujeme. Vy sebe a klienta totiž napojujete na vzpomínku rozumu toho, kým jsme byli. Ne na pravdu.

A ruku na srdce. Umíte to? Nebo si to pouze myslí váš rozum, že to umí, umí být láskou.

Toto, tomuto se učíte v tichu, doma a ne někde na nějakém kurzu. Učíte se poznat, kdy jste láskou a kdy ne. Kdy si na ni hraje váš rozum. Neustále se zpětně vracíte a pokládáte sami sobě otázky, kdo se na to dívá, kdo mi odpovídá. Co vidím, co slyším, co cítím a proč. Co to po mě chce. Bez rozumových závěrů. Nikde nelítáte. Jste stále přítomní. Nikam a na nikoho se rozumově nenapojujete. Není tam žádné chtění vědět. Jen otázka bez emoce a bez strachu, co uslyším,co uvidím. A odpověď bez emocí a strachu. Bez touhy rozumu vědět a znát.

Toto je skutečná práce sama na sobě. A vyžaduje být k sobě upřímný. Nebát se, co se o sobě dozvím. Jsou to hodiny, dny, měsíce a roky práce, kdy neustále zpochybňujeme to, co slyšíme a hledáme v sobě rovinu. Kdy se ptáme, co vidím, co to doopravdy je. Je to skutečně to, co vidím, jak mi to ukázal můj rozum, nebo je to naprosto něco jiného. Jakou energii a informaci to nese. Jak to se mnou souvisí. Odkud se to vzalo. Kdo to vytvořil. Já? Svým rozumem? A proč? Nebo někdo jiný. Mám se tím zabývat? Je to potřeba? 

A vy toto chcete umět za měsíc? Že vás toto někdo naučí skrze manuál a postup? 

Tedy při regresi se pracuje s tím, kým jsme byli a ne s tím, kým jsme teď. Kdy to konečně pochopíte a přestanete se učit a kopírovat něčí špatný postup, který vymyslel jeho rozum.