Jste světlonoš/ka nebo léčitel/ka?

Stále se objevují lidé, co vám nabízí pomoc, objevit, čím jste, vaše dary, vaše schopnosti. Že je to vaše poslání. Že máte pomáhat druhým. Toto je váš úkol.

Díky tomu se nám zde rojí mraky léčitelů. Nic proti tomu. Je to krásné, pomáhat druhým, že? Otázkou je, proč chcete ve skutečnosti pomáhat. Ne, co vám říká rozum, co vám říká společnost, jiný léčitel, ale skutečný důvod, proč.

Zamysleli jste se vůbec nad tím, co to znamená jsem světlonoška? Co to je a jaký je úkol světlonošky? Roznášet světlo? Jaké? Co v tom světle, které chcete roznášet tedy je? A jak ho chcete předat druhým? Slovem? Svým bytím? Vy si myslíte, že záříte jako pochodeň? A všichni ho uvidí, ucítí, pocítí? To vaše světlo? A na základě toho prozřou, pochopí, změní se?

Rozumíte vy sami vůbec tomu, co z vás doopravdy vychází? Nebo si pouze myslíte, že víte, co to je.

Světlonoš/ka je pouze vzletné ezoterické slovo, nic víc. Pojem, který uspokojuje náš rozum a ego. Jak chcete roznášet něco, co neznáte a nerozumíte tomu, co to je? Nemáte s tím žádnou zkušenost. Nerozumíte tomu, co to světlo ve skutečnosti je a odkud se bere. Natož, co v něm je.

Jak chcete předávat druhým něco, čemu vůbec nerozumíte. Nemáte zpracovány své slastní stíny, strachy, traumata, myšlenky, pocity a emoce. Nerozumíte ani dobru, ani zlu. Nerozumíte světlu ani temnotě. Nerozumíte, proč zde jsou a k čemu slouží. Jak pracují, skrze co, kdy a jak. Neznáte sami sebe a chcete pomáhat druhým? Jen proto, že vám to řekla nějaká ezo rádkyně? Že vám to pěkně vysvětlila, co to je to světlo?

A kde je nějaká pokora? Kde je strach, že ublížím druhému? Že vlastně nic nevím a neumím? Že půjdu proti němu, proti plánu jeho duše. Že mu díky mé pomoci ve skutečnosti ublížím.

Co vlastně chcete a proč? Zachránit ho? Před čím? Změnit ho? Ale proč? Aby netrpěl? A vy jako ta světlonoška víte, proč teď a tady trpí? Kdo ve vás vám říká, že to je to nej, správné. Že toto je lidskost. Toto dělá člověk. Koho a co tím vlastně v sobě uspokojujete? Kdo po tom touží? Má touhu zachránit?

Ve skutečnosti nezachraňujete je, ale pouze sebe sama. Zachraňujete toho v sobě, kterému se nelíbí to, co se děje. Odmítá to. Nepřijímá to. Není s tím smířený. Nerozumí tomu. Chce, aby vše bylo krásné a zalité sluncem. Bez bolesti a utrpení. Pak budu já sám šťastný v tom dokonalém světě.

Takže, pokud chcete pomáhat druhým, nejdříve si v sobě zpracujte tato témata. Odkud se berou. Kde a jak vznikla. Témata svých strachů, bolesti, sebeúcty, sebe hodnoty, sebelásky, pokory a smíření. Skutečný důvod, proč chci pomáhat druhým. Až odkryjete své skutečné motivy a důvody pro své pomáhání a zachraňování, můžete začít s jejich odstraňováním. Ne ty, které vám říká váš rozum, ale ty, které leží hluboko ve vašem podvědomí.

Poté, až se tohoto všeho zbavíte, všech těch nánosů a balastů, rozumových důvodů, můžete začít pomáhat druhým, protože už budete vědět a rozumět tomu, co je to to světlo.

Jinak nebudete pomáhat a roznášet světlo, ale pouze a jenom svá vlastní blitíčka, nezpracované a nepochopené emoce, strachy, touhy, přání a rozumová přesvědčení. Toto není světlo, ale naopak temnota.

Nejdřív je potřeba poznat a pochopit svou vlastní temnotu. Odkud se bere. A ne si myslet, že když mi to někdo vysvětlí, znamená to, že vím. Že rozumím temnotě druhého. Je potřeba zažít, poznat a pochopit, k čemu zde temnota je, jaký má úkol a účel. A to poznáte a pochopíte pouze a jenom sami na sobě. Skrze upřímnost k sobě sama, kdy si přestanete lhát, jak jste dobří, vše víte, umíte a všemu rozumíte.

Jediný ve vás, kdo po tomto pomáhání druhým touží je vaše ego. Že díky tomu se stane lepším a dokonalejším. Pozná a zažije, co je to láska, změní se na lásku, stane se láskou, světlem. Jak naivní.

Nejdříve pomožte a uzdravte sami sebe. A je naivní si myslet, že to zvládnete za měsíc, či za rok návštěvou nějakých kurzů. Tyto kurzy vedou naprosto stejní lidé, jako vy, co udělali to samé, co teď vy. Jsou to pouze rychlokvašky, které nemají páru o tom, co ve skutečnosti dělají a jakou energii k tomu využívají. Oni si jen myslí, že ví. Jsou věci, zákony a energie, o který nemají páru, že jsou, existují a jak pracují. Nedokáží rozeznat hlas ega a rozumu od hlasu duše.