Meditace, intuice, rozšířené vnímání a schopnosti.

Co je to meditace a k čemu slouží?

Meditace je technika, způsob, jak se naučit být v naprostém klidu, bez myšlenek a emocí. Slouží jako prostředek k samo léčení, pro práci sama se sebou.

Jde o to, že toto je potřeba náš mozek naučit. Protože on to sám od sebe neumí. Stále se nám v hlavě honí nějaké myšlenky. Učíme tedy mozek, aby byl prázdný, kdykoliv na to pomyslíme, lusknutím prstu.

Využívá se k tomu ze začátku sledování dechu, nádech - výdech, zaměření se na dýchání do břicha, nafoukne se - vyfoukne se, nebo na tlukot srdce.

Proč?

Protože tímto zaměstnáme mozek, rozum a on nemá šanci myslet na ostatní věci. Trvá to několik měsíců, někdy i rok. Rozum vás bude stále od této činnosti odvádět skrze různé pocity na těle a v těle. Šimrání, mravenčení, napětí, neklid ...., ale když budete vytrvalí a trpěliví, tak se vám to povede, zažijete, jaké to je být v klidu. Přestanou vás dokonce rušit okolní zvuky. Budete je vnímat, slyšet, budete vědět, co je to za zvuk, ale nebude vás rušit, protože se jím nebudete zabývat. Nebudete k meditaci potřebovat ticho, jako na začátku.

Postupně s narůstající zkušeností a rutinou se vám začnou objevovat před zavřenýma očima bílé tečky, zrnění na indigovém pozadí a to pak přejde v různé barvy v podobě nadýchaných obláčků. Místo dechu přejdete k sledování těchto barev. K tomu, co se vám před očima děje. Můžete se v tomto stavu naučit skrze pocit v těle určit, co která barva znamená. Tedy, co je to za energii, kterou máte kolem sebe, v sobě, nebo k vám přichází. Mohou se vám před očima začít objevovat různé obrazy a scenérie, které budou jako živé.

POZOR! Pouze je sledujeme, ale nezabýváme se jimi.

Postupně se takto budete vylaďovat na svou duši, vyšší vědomí, bezpodmínečnou lásku. Toto vyladění, napojení nahoru má tmavou, fialovomodrou energii, nebo tmavě fialovou energii.

Jak jsem napsala výše, tato technika slouží k tomu, naučit svůj mozek a rozum se na povel vypnout, kdykoliv na to pomyslíte. Tedy i během dne, když je to potřeba, abyste se zklidnili.

Meditace neslouží k tomu, abyste skrze tuto techniku někde poletovali. To totiž dělá rozum. To on chce, touží někde být. To on vám tam dává skrze myšlenku to, co chcete vidět, nebo to, kde chcete být.

Meditační hudba je svým způsobem uklidňující, to ano, ale vzbuzuje v nás emoce, nebo nás přenáší do jiného, snového světa. To znamená, že při hudbě náš rozum stále pracuje.

Proč je důležité se naučit na povel vypnout rozum?

Během dne máme v hlavě mnoho myšlenek a s nimi i mnoho emocí, které nám nedovolí se zklidnit. Bez klidu se nemůžeme správně rozhodnout. Jednáme skrze emoce a naše ego. Ovšem, když se umíme přepnout do klidu, vše ustoupí a my vidíme jasně. Nazýváme to, být odosobněný. Nejsme v tu chvíli ovlivněni emocemi. Jsme schopni se na věc podívat i jinak. V tu chvíli dokážeme zkrotit a umlčet své ego.

A po tomto touží snad každý člověk, že? Zkrotit svůj vztek, hněv ....

Mimo jiné je toto umění odosobnit se, být bez myšlenek a emocí důležité pro práci sama se sebou. Když hledáte odpovědi na své otázky a problémy.

Člověk je zahlcen a obalen mnoha energiemi a myšlenkami jak v sobě samém, tak kolem sebe, a tento obal může sahat hodně daleko do prostoru. Změť energií, emocí a myšlenek jak vašich, tak mnoha cizích lidí. Je to jako neproniknutelný krunýř, který máte kolem sebe. A skrz něj se nic nedostane.

Když se odosobníte, přepnete se do bezmyšlenkového stavu, ve kterém je naprostý klid, vše kolem vás od vás odstoupí a otevře se vám přístup nahoru, k vašemu vědomí. Toto zařídila v tuto chvíli vaše duše, která se mohla díky odosobnění, umlčení rozumu projevit, roztáhnout se do prostoru kolem vás. Ovšem stačí jedna myšlenka, jeden pocit zaváhání, strachu, pochyb a duše se opět stáhne zpět do těla.

V tomto odosobněném stavu pouze zadáme dotaz na to, co potřebujeme vědět. Ze začátku, než se naučíme správně formulovat otázky, používáme jednoduchou otázku, na kterou je odpověď ANO - NE. Důležité je, nedávat otázce žádný emoční náboj. Položte otázku tak, jako by o nic nešlo, bylo vám jedno, co uslyšíte. Žádné lpění na otázce a odpovědi, na tom, co uslyšíte. Nehledejte odpověď chtěním, rozumem. Nechte ji k sobě přijít samu.

Vaše otázka projde duší jako energie, spojí se s ní a duše zamíří v prostoru přesně tam, kde leží vaše odpověď a vy ji uslyšíte.

Pokud odpověď budete hledat rozumem, to znamená tlačit, jak se říká na pilu, protože chcete splnit, nezklamat, vyhovět, mít jistotu, ze strachu, bude rozum kličkovat mezi všemi energiemi a vybírat si tu, o které si myslí, že je správná.

No, není to lehké, naučit se být na povel bez myšlenek, v odosobněném stavu, ovšem daleko těžší je se v něm udržet a nenechat se strhnou zpět do těla skrze emoce, ego a strach z výsledku.

Proto říkám, trénujte, zkoušejte a zase trénujte.

Intuice. Co to je a k čemu slouží.

Nad intuicí nemáme kontrolu. Intuice se nedá kontrolovat a nedá se jí naučit, nebo získat nějakou technikou. Informace k nám proudí samy tak, jak je potřeba a ve chvíli, kdy je to potřeba.

Jediné, čemu se můžeme naučit je, zavnímat ji a uvěřit jí, řídit se jí. Což je velký problém, protože intuice se projevuje pouze skrze pocit. Pocit, že se něco děje, něco není v pořádku. Pocit, který je naprosto iracionální, nedává smysl našemu rozumu. Proto mu tak málo věnujeme pozornost, neposlechneme ho, protože náš rozum ho automaticky odmítne z důvodu, že mu nedává logický smysl. Okamžitě nám tam vloží odpověď, že jsme blázni, zbytečně panikaříme .... Až po určité době, když se nám něco přihodí, si zpětně uvědomíme, že jsme to věděli.

Lidé intuici mylně zaměňují za schopnosti.

Pokud někdo jedná intuitivně, znamená to, že reaguje na energie a situace, které k němu přichází automaticky, bez rozmyslu.

Rozšířené vnímání. Co to je a k čemu slouží.

Jednoduše řečeno je to rádius v prostoru, ve kterém se pohybuje naše duše při hledání odpovědí. Čím více na sobě, se sebou pracujeme, učíme se poznat sami sebe, co vše umíme a v těchto darech a schopnostech se zdokonalujeme, tím více získáváme zkušeností a moudrosti. Získáváme více a více informací o tom, jak vše funguje. Díky tomu si čistíme jak své vlastní tělo uvnitř, tak i prostor kolem nás. Tedy ten pomyslný neproniknutelný krunýř kolem nás z mnoha a mnoha energií. Čím více a častěji se umíme odosobnit, tím více se nám čistí a otvírá prostor nad hlavou, ve kterém se pak může bez problémů a překážek pohybovat duše.

Je to vlastně takový kužel, který nám jde z hlavy. Člověk, který je rozumově, materiálně založený, má tento kužel velice úzký. Jeho rozumová, myšlenková, racionální energie tvoří stěny tohoto kužele a za tyto stěny se nedostane. Jsou pro něj neproniknutelné. V tomto omezeném kuželu se napojuje pouze na stejné pojmy, kterým věří, že jsou, existují a ostatní je pro něj uzavřeno. Není schopen vnímat a pochopit existenci něčeho jiného. Napojuje se pouze na mentální energii a myšlenky stejně smýšlejících lidí.

Duchovní člověk má tento kužel daleko širší. Má přístup k více informacím a více energiím. Nejenom mentálním, ale i k duchovním. Zde pak záleží na tom, na jaké duchovní úrovni tento člověk je. Kužel, prostor, ve kterém se pohybuje duše, úhel rozevření může být u každého jiný. Od 45 až po 350 stupňů. Průměrně je to kolem 90 stupňů, výjimečně kolem 180 stupňů.

Rozevření 350 stupňů má pouze pár jedinců. Ti dokáží pracovat v tomto velkém prostoru s tolika informacemi najednou. Umí jim rozumět a neztratit se v nich. Protože čím větší úhel, tím více informací a energií k nám přichází.

Kdo na to není duchovně připraven a někdo mu násilím, nebo svých chtěním pomoci otevře víc, než na co je připraven rozumově vstřebat a pochopit, může se z toho tento člověk zbláznit.

Tento úhel se totiž rozevírá pomalu dle toho, jak už určitým věcem rozumíme na základě vlastní zkušenosti, prožitku a jsme schopni je pochopit a vstřebat, aniž by nám naháněli strach a dělali potíže.

Schopnosti. Co to je a k čemu slouží.

Obecně známe schopnost jasnovidění, jasnoslyšení a jasnocítění.

Nepleťte si jasnocítění s empatií.

Empatie znamená, že vnímáme, jak na tom druhý je a sdílíme to s ním. Máme stejné pocity v těle, jako on, cítíme se stejně, jako on, nebo to v nás vyvolá jinou, podobnou emoci, či pocit. V podstatě jeho emoce vyvolali emoce v nás.

Jasnocítění je podobné, ale bez emocí. Jen zavnímáme energii, která námi pouze projde a my obdržíme informaci o tom, co je to za energii, emoci, bez toho, aby na nás měla vliv.

Každý člověk má své vlastní, unikátní schopnosti, které mu jsou dány a které umí používat pouze on sám. Fungují pouze jemu skrze jeho tělo, jeho energie, jeho naladění, napojení, jeho duchovní úroveň-vyspělost a jeho postup.

Je naivní si myslet, že když budete dodržovat něčí postup a metodu, že budete používat stejnou energii jako on a že vám to bude stejně fungovat. Omyl. Vy totiž nejste on. Vy budete pouze používat mentální energii naučeného postupu. To nemá s duchovní energií a schopností nic společného. Tu musíte nalézt vy sami v sobě a naučit se s ní vy sami zacházet a používat ji. Tak, jak je vám to dáno přirozenou cestou. Nechtějte umět všechno a mít všechny schopnosti. Po tom touží ego. Buďte dobří v tom, co vám bylo dáno. V tom se zdokonalujte.

K čemu schopnosti vlastně máme?

V prvé řadě jsou schopnosti určeny nám, jako nástroj pro práci sama na sobě. Pro náš posun, vývoj, pochopení a očištění. Pro vyřešení našich vlastních problémů.

Až poté, když se umíme na povel odosobnit, být v naprostém klidu, můžeme pomáhat.

Až poté, kdy umíme vytvořit, používat a posílat, pracovat s bezpodmínečnou láskou, můžeme pomáhat.

Až po té, kdy máme vyřešeny své vlastní problémy a známe sami sebe, nelžeme si prostřednictvím svého ega, můžeme pomáhat.

Až po té, kdy rozumíme svým schopnostem a umíme je používat, aniž bychom si hráli na zachránce a spasitele, můžeme pomáhat druhým.

Až po té, kdy máme v sobě vyřešeny naše vlastní strachy, stíny a emoce, respektujeme a chápeme zlo jako součást tohoto světa, a rozumíme tomu, co dělá, že zde má své místo a plní svůj úkol, můžeme pomáhat.

Bez emocí a osobní zainteresovanosti do problému.

Pokud máte nutkavou touhu pomáhat a zachraňovat druhé před chybou, bolestí, aby byli šťastní, v první řadě se zaměřte na vaše pohnutky, motivy a emoce s nimi spojené, proč jim chcete doopravdy pomáhat. Co vám osobně tato pomoc přináší, za jakým účelem to doopravdy děláte, co nebo koho tím v sobě uspokojujete a proč a k čemu to potřebujete.

Máte podobné zkušenosti? Podělte se s námi o ně..

Psát k tomuto článku prostřednictvím 'Facebook" stránky můžete zde