Meditace

Tak jsem si ze zvědavosti stáhla jednu meditaci na Splnění přání.

Pane Bože, to tomu opravdu všichni věříte, že to takto funguje? Že si budete představovat, jak jste jiní? Že už jste jiní? Že vaše nová verze vás samých už existuje a stačí si to představit, přát si to a to stačí? Ta nová verze vás samých do vás z toho prostoru vleze a vy z ničeho nic budete superhrdinou nebo virtuosem na houslích? Že si budete představovat, že nemáte rakovinu, ale jste zdraví a ono se to stane? Budete zdraví? Budete si představovat, jak máte to, co vám chybí a ono se to stane vaší součástí, jen tak, z ničeho nic?

Budete si sami sebe představovat, že jste šťastní, bez problémů a nemáte s nikým žádný problém, vždy víte, co máte udělat, co máte říct a ono se to stane na základě vaší rozumové představy sebe sama v nějakém prostoru a rozumové víry, že tím jste?

A jste ochotni za to, za tuto iluzi zaplatit?

To vám nedochází, že je to pouze iluze a představa vašeho rozumu, jak on si myslí a představuje, jací máte být a která není skutečná? Že toto jsou jen touhy rozumu? Touhy, které není možné naplnit jen nějakou představou a přáním? Že není možné, abyste se změnili tím, že si to budete představovat ve své mysli? Že je to jen iluze? Že vy nemůžete existovat ještě jednou, vylepšení. A kdo vás toho, co nechcete zbaví a jak? Jak? Jakým způsobem? Odstraní vám vaše vzpomínky na různé situace, jak jste se zachovali, jak jste je prožili a co jste u toho cítili? A nahradí je čím? Zkreslenou pravdou? Tedy lží?

V těchto svých představách a fantaziích můžete být čímkoliv. Můžete mít křídla a létat. Můžete mít nadlidskou sílu. Můžete být zvířetem. Ale v lidském životě moc dobře víte, že létat nemůžete, protože nemáte křídla. Ona vám jen tak díky představě sebe sama s křídly a chtění nenarostou. Nemůžete zvednout auto jednou rukou. Ale těmto blábolům věříte. Proč? Vždyť je to naprosto to samé. Nemůžete mít vlastnosti jen díky přání. Nemůžete se zbavit některých svých vlastností jen díky přání a představě rozumu, že už takový jste a že je nemáte.

Co se doopravdy stane?

Váš rozum této své představě začne věřit a vy si připadáte silní, jiní, lepší, nedotknutelní. Nic a nikdo vám nemůže ublížit. Tak nějak se na vše a na všechny díváte přes růžové brýle. Vše vám díky tomuto, že tomu věříte vychází. Bohužel nejste schopni vidět a vnímat skutečnou pravdu o tom, co se ve skutečnosti děje. Plujete na této iluzi svého rozumu a ta může trvat třeba i rok. A najednou se vám vše zhroutí a vy prozřete. Uvědomíte si skutečnost, skutečnou realitu, sebe sama, jací doopravdy jste. Že se vůbec nic nezměnilo a vy jste stále stejným člověkem se stejnými vlastnostmi a problémy, před kterými jste utekli do tohoto stavu. A tak sáhnete zase a opět po jiné, lepší meditaci, která vám zaručeně pomůže být jiným.

Tyto meditace jsou únikem od reality do světa, vytvořeného vaším rozumem, kde jste neohrožení ničím a nikým. Do světa, ve kterém jste dokonalí a všichni okolo vás jsou také dokonalí. Kde nemusíte čelit realitě a svým problémům. A skrze tuto realitu pak vidíte a vnímáte sebe sama a druhé. Jen do té doby, než narazíte na skutečný problém, s kterým si nevíte rady. Který do tohoto vašeho světa a iluze nezapadá. S kterým jste nepočítali a který ukáže, že jste stále stejní.

Toto není duchovní růst, ale opak duchovního růstu. Nikam jste se neposunuli. Nic jste nevyřešili a nepochopili. Nepostavili jste se svým strachům. Nenašli jste v sobě odvahu podívat se sami na sebe a zjistit, proč jste takoví. Poznat příčinu toho, proč jste takoví. Proč děláte stejné chyby a stejná rozhodnutí. Ne, utekli jste do představy o sobě a této představě jste uvěřili. Ovšem, představa sebe sama není skutečnost a nikdy se nemůže stát skutečností. Copak představa sebe sama, že mám nadlidské schopnosti vás může změnit a dát vám nadlidské schopnosti, že je budete mít? To jako fakt? Víte moc dobře, že to není možné. Tak proč věříte tomuto?

Meditace není to, co je vám nabízeno.

Je to pouze vymývání mozků, kdy jeden program, který se nelíbí našemu rozumu nahradíme jiným, lepším programem, který se líbí našemu rozumu a on má pocit, jak je už dokonalý. Program, způsob myšlení a uvažování, který vám podsune cizí člověk, o kterém naprosto nic nevíte. Nevíte a neznáte jeho skutečné úmysly a motivy. Proč to dělá. Jen si myslíte, domníváte se, že jsou čisté a ušlechtilé.  Nevíte, jak žije. Nevíte, co doopravdy umí a jakou energii používá. Zda má nějaké schopnosti, nebo se jen naučil hezky mluvit a používat věty, které se naučil a vyčetl z knih, ale sám s tím nemá naprosto žádnou zkušenost. Vidíte pouze to, co vám on sám ukazuje. A co vám ukazuje? Pouze slova, nic víc. Jaké jsou jeho skutečné motivy? Peníze? Aby si připadal duchovní? Že on ví? Někdo, kdo si jen myslí, že ví?  

Říká vám, jak máte myslet. Prezentuje sebe sama jako toho, co ví. A vy mu bez výhrad věříte a odevzdáte mu v tu chvíli svou vlastní vůli. A on si s vámi může dělat naprosto vše. A víte proč? Protože pro náš rozum je to úleva, přestat se tím zabývat a nechat to na druhém, aby to za nás udělal a vyřešil skrze krásná slova o dokonalé bytosti, která se z nás stane. Stačí si to jen představit a věřit, že jí jsem. Vůbec vám nedochází, že se v tu chvíli napojujete na něj a on na vás, jste energeticky propojeni a díky propojení s ním skrze jeho hlas mu odevzdáváte svou vlastní sílu a vůli, z které on pak čerpá energii sám pro sebe. A nejenom to. 

Meditace je naprosto něco jiného a o naprosto něčem jiném.

Při meditaci učíme svůj rozum nerozumovat a nepřemýšlet. Tedy žádná hudba a žádná slova. Jsme při ní pouze my, sami se sebou a díváme se na všechny ty naše myšlenky o nás samých. O tom, jací jsme a jací chceme být. Myšlenky o tom, proč takoví chceme být a proč takový nechceme být. Ten neustálý tok myšlenek, které se berou odnikud a mizí nikam. Až ten proud najednou, z ničeho nic ustane a my jsme schopni vidět a vědět naprosto jasně, co se s námi doopravdy děje a proč.