O těchto tématech jsem už psala. Je to velice aktuální téma vzhledem k této době, ve které se jako lidé, země a národy nacházíme. Takže pouze v krátkosti.
Je to to samé? Ano i ne.
Obojí je jedno a to samé, ovšem je tam mezi nimi malý rozdíl.
Karma je dána. Je utvořena z pevně daných bodů, událostí, které se stanou, ať
chceme, nebo ne. Tyto události jsou tedy dané a stanou se, uskuteční se, vyplní
se přesně na rok, den a čas. Karmu, tedy tyto události, které se mají stát,
není možné změnit. Není možné se jim vyhnout. Stanou se tak, jako tak.
Osud je také součástí karmy, jen s tím rozdílem, že my máme možnost
v takové chvíli, kdy se naplňuje karma, že nás něco potká, že se něco
stane, ať chceme, či ne, se sami rozhodnout, co následně uděláme. Učinit volbu,
rozhodnout se, jak k této události přistoupíme a co následně uděláme. Zda
to, co se nám stane, přijmeme, nebo z toho budeme vinit všechny okolo. To
oni za to mohou, co se mi stalo. Ano, mohou. Ale i oni jsou součástí té
události, té karmy. Bez nich by se nemohla stát a naplnit. I oni zažívají
v tu chvíli svou vlastní karmu.
OSUD je tedy to, co tvoříme teď a tady na základě KARMY, události, která se nám stane.
Pokud se nad tím zamyslíte, vše, co nás potká, ty pevné body v čase, si vytvoříme my sami. Jako jednotlivec, který je součástí rodiny, národa a země a má na karmě zemí a národů svůj vlastní podíl.
Jak se říká: Kdo seje vítr, zklidí bouři. Kdo si přeje smrt druhých, dostene nazpět to samé. Kdo nenávidí, bude sám nenáviděn. Kdo soudí druhé, bude jinými sám souzen.
Uvedu příklad. Karmou je dáno, že vyhrajete ve sportce velký obnos peněz.
Osud je to, jak s těmi penězi naložíte, co s nimi uděláte. Je to vaše
volba.
Lidé si myslí, domnívají se, že svou volbou, svým rozhodnutím ovlivní tyto
události a ty se nestanou. Vždy slyšíme od druhých, jak říkají: to já určuji,
co se mi stane a co ne. Ano, mají pravdu, ale pouze v tom, jakou cestou
k té karmě dojdou. Co na této cestě prožijí, než se stane, než se naplní. Toto
je vaše volba. Tak jako je vaše volba, co vytvoříte vzhledem ke své budoucnosti. To znamená budoucnosti toho, kým teprve budete. Ne tím, kým jste teď a tady.
Příklad. Je vám dáno karmou, že v určitý den a rok vás porazí auto a
vy skončíte na JIPCE. A nějaká kartářka vám řekne, že vám hrozí nebezpečí. Abyste
si dali pozor, že vás porazí auto a vy zemřete. A tak celý ten čas, než se to
stane, prožijete ve strachu. Zavřete se doma, abyste se tomu vyhnuli. Venku se
stále rozhlížíte a sledujete okolí. Stále na to myslíte. A ono se to stejně
stane. Stane se to díky souhře náhod, maličkostí, které dospějí do tohoto
jednoho bodu a nad kterými nemáte kontrolu. O kterých nemáte vůbec tušení, že
se dějí, aby se mohla naplnit karma. Nejenom vaše, ale i těch druhých. Malá
nepozornost, zpoždění, spěch, že jste špatně odbočili .... Malé náhody všech
zúčastněných, kterých si ani nevšimneme, o kterých nevíme a které všechny na
sebe navazují. My lidé jsme tomu dali název řetězová reakce.
Karma, tedy pevně dané body v čase, které se mají stát, se netýká
pouze jednotlivců. Týká se i rodin, společenství, firem, národů a zemí. A to vzhledem k budoucnosti, která se může naplnit až za desítka či stovky let.
Karma je něco, co není možné vědět a znát dopředu. A už vůbec není možné
vědět, proč. To proč leží v hodně dávné minulosti a je spojeno
s osudy, jednotlivými rozhodnutími všech lidí. Jak žili, jak mysleli, co
udělali, co svými myšlenkami vytvořili. Jako jednotlivec, jako rodina, jako
národ, jako země .... K čemu jsme se jako jednotlivec přiklonili.
Osud je to, jak budeme žít. Co budeme svými myšlenkami a činy vytvářet.
Strach? Nenávist? Zlobu? Mstu? Přání smrti? Přání odplaty? Zničit? Zabít? Pomstít? Oko za oko, zub za
zub.
Toto vše jsou energie, které nikam nezmizí. Kumulují se tak dlouho, až se
jednoho dne v dostatečném množství vrátí zpět a spravedlivě se rozdělí
mezi ty, co je vytvořili, právě skrze karmu.
Všichni bez rozdílu se na této karmě podílíme. Jak na své vlastní, tak na
karmě druhých. A ti druzí zase na té své a na naší.
Někdy je karma, událost, kdy zemře více lidí najednou potřeba z toho
důvodu, aby mohly tyto duše opustit tělo a začít znovu, jako jiný člověk s jiným
úkolem. Pro tyto duše je to osvobození se od současného lidského těla, karmy
a osudu. Pro nás, co zde zůstaneme, je to něco, co nechápeme a co nás bolí.
Takže? Jak chcete žít? Co vy sami, každý sám za sebe, chcete vytvářet bez ohledu
na to, co se má stát? Do té doby, než se to stane? Toto je ten osud. Toto je vaše
volba.
Máte podobné zkušenosti? Podělte se s námi o ně..
Psát k tomuto článku prostřednictvím 'Facebook" stránky můžete zde