Proč řešíme minulé životy?

V současné době se hodně rozšířil trend nahlížet do minulých životů a nabídky se nám hrnou ze všech stran. Všichni jsou najednou experty na minulé životy. Ovšem není to tak jednoduché, jak vám všichni říkají.

To, že umím vykládat karty a jejich symboly ještě neznamená, že umím vidět do minulosti, minulost. To totiž nikdo, opravdu NIKDO neumí. Ani já. 

Není možné vidět a uvidět svůj minulý život celý, jako na dlani od zrození až po smrt. Vidíme a jsme schopni vidět pouze určité střípky a momenty, které jsou důležité a klíčové. Jakési milníky, rozcestí, kde jsme se rozhodovali mezi různými cestami a variantami. Ale nevidíme, co tomu předcházelo a co vše na naše rozhodnutí mělo vliv. Toto je potřeba postupně nalézt a objevit skrze toho, s pomocí toho, kým jsme byli. Ne, že si to budeme vymýšlet my sami, nebo ten, kdo nám to ukazuje. Bude nám předkládat svou vlastní variantu.

Minulé životy řešíme, pokud máme v současné době, v tomto životě nějaký problém, který nám ubližuje a my si s ním nevíme rady. Jsme pod vlivem energií, které nás ovládají a ať děláme, co děláme, není v našich silách to změnit. Týká se to našich závislostí, zdraví, nemocí, způsobu jednání a myšlení, vzteku, strachů ….

Zde je důležité to slovo ŘEŠÍME.

Co to znamená?

Co a koho řešíme? V podstatě neřešíme sebe sama, ale toho, kdo na nás má vliv. Řešíme tedy toho, kým jsme byli v minulosti. Nejde o to, se podívat na to, co se tam stalo, protože to není celá pravda, ale pouze jedna její část. Problém těch, co si myslí, že ví a umí tkví v tom, že si díky tomu, co vidí utvoří svůj vlastní názor na to, co se tam stalo a proč. A to samé udělá klient. On si pouze myslí, jak to bylo, co ten dotyčný cítil a co ho vedlo k jeho rozhodnutím. A z tohoto si pak udělá svůj rozumový závěr, že to chápe, že tomu rozumí a díky tomu si myslí, že je to vyřešeno. NENÍ.

Jediný, kdo to může vyřešit je ten, kým jste byli a ne vy. Vy to za něj nemůžete vyřešit. Nemůžete za něj odpustit. Proč? Protože nemáte naprosto žádné ponětí o tom, jak se on/ona cítil. Co mu/jí probíhalo hlavou. Nelze projektovat své vlastní já a své vlastní prožitky a myšlenky do toho, kým jste byli. Jak vy si myslíte, že to bylo.

Pravdu ví a zná pouze duše toho, kým jste byli. Ne vy, ne kartář, ne terapeut. Tedy když řešíme svá minulá já, mluvíme s tím člověkem, kterým jsme byli a ne, že se na to pouze podíváme a máme jasno. Tím totiž nic nevyřešíte. K tomu potřebujete mít schopnosti vidět, slyšet a cítit pro náš lidský zrak a rozum neviditelné energie.

Bohužel zde se stává, že když tuto schopnost ten, kdo vám ukazuje a zprostředkovává váš minulý život nemá, nedokáže vidět a slyšet pravdu, neumí být pouze láskou, která se na vše dívá a ví, ona jediná se v tom vyzná, napojí sebe, nebo vás naprosto na vše. Na své vlastní představy, své minulé životy, své vlastní nevyřešené problémy, cizí životy, cizí problémy, na myšlenky lidí jak živých, tak mrtvých …. A z toho vám pak vytváří váš minulý život a vaši pravdu, která vám dává smysl.

On ani vy nejste schopni poznat a rozlišit, co je pravda a co není. Co je vaše a co není. Ve většině případů pak řešíte něco, co s vámi a vaším minulým já nemá naprosto nic společného a uspokojíte tím pouze a jenom svůj vlastní rozum. Nic jste ale ve skutečnosti nevyřešili a nezměnili. Ten, kým jste byli má na vás stále vliv. Stále je zde a stále prožívá svůj vlastní příběh, myšlenky, pocity, emoce, trápení a toto vše jde k vám. Jste s ním spojeni a propojeni díky těmto energiím, které mají na vás vliv. Jste pod jejich vlivem.

Proč tedy řešíme minulé životy, nebo lépe řečeno svá minulá já?

Aby na nás teď a tady neměla vliv. S každým poznáním a pochopením pouze toho, kým jsme byli, co se stalo a proč, vzdáním se toho života a lpění na té události se může tato událost, tento život uzavřít. Jde o to, aby k pravdě, poznání a pochopení dospěl ten, kým jsme byli a ne vy. Našel a nalezl svou skutečnou pravdu v sobě sama skrze lásku v sobě a ne tu, kterou mu předává jeho rozum. Jde tedy o to, aby ten, kým jsme byli, tedy jeho duše odešla do světla. Pokud se tak stane, jeho poznání a pochopení pravdy se stává díky tomu naším společným poznáním, pochopením a mění se na naši moudrost. Moudrost, která není rozumová, ale duchovní, na úrovni duše.

Tímto, řešením našich minulých já odstraňujeme pomalu vše, co nám teď a tady dělá a činí problémy. A tím si také čistíme svou budoucnost. Čistíme si svou karmu do budoucna. Neděláme to tedy pouze pro teď a tady, ale pro svá všechna budoucí já. Aby na ně neměla vliv naše minulá lidská já, tak jako naše současné já. Naše špatná a nepochopená rozhodnutí, činy a konání. Jde o skutečnou pravdu, kterou ví a zná pouze duše toho dotyčného. Není možné minulé životy řešit rozumem. Není možné je řešit ze strachu či z jiného rozumového a emočního důvodu. Pouze z lásky k sobě samému.

Zde je důležité umět být láskou. Dívat se na vše jako láska. Láska, která vás sama vede k tomu, co hledáte a co máte vědět. Ukazuje a zároveň vám říká, co to je.

Bohužel většina těch, co vám nabízejí náhled do minulých životů pracuje s duchovním egem. Jejich ego se vydává za duši, lásku. Spatlají dohromady všechna možná duchovní učení, naučené postupy a z to pak vytváří svou duchovní pravdu a moudrost. Věří a jsou skálopevně přesvědčeni, že to je pravda. Tito lidé jedou na naučeném, na dogmatech. Věř, že to tak je. Není nutné vědět, proč to tak je. Většina těchto lidí nedokáže odpovědět a vysvětlit, proč to tak je. Proč? Odkud tvá pravda pramení? Z jakého zdroje pochází?

Je to tím, že tito lidé neřeší sebe sama. Neřeší své vlastní myšlenky a motivy. Neví, jak ve skutečnosti pracuje jejich vlastní lidský mozek, rozum a ego. Nemají zpracovány své vlastní touhy a strachy. Odmítají vidět a přijmou své vlastní stíny a temnotu v sobě. Poznat je. Pochopit je. Odkud se berou, kde vznikají a proč. Neví a neznají účel a úkol temnoty. Už samo nabízení se a podbízení se, jak vám pomohu stát se lepšími, jak vás zachrání a zbaví vás vašich negativních myšlenek, emocí, pocitů a problémů mluví za vše.

Na závěr: 

Jakékoliv duchovní učení, či duchovní nauka je pouze rozumového původu. Vymyslel to rozum. Jak on tomu byl schopen porozumět. Nelze, není možné ji aplikovat jako návod a postup. Není možné se o ni opírat. Není možné to rozumem poznat, pochopit a vytvořit z toho duchovní nauku, manuál. Protože každá situace je naprosto jiná a unikátní. Zasahuje do ní mnoho a mnoho faktorů, které náš rozum není schopen vidět a vědět.

S každou minutou se to vše kolem nás a v prostoru mění, mění se energie a není to stejné a stabilní. Že to v tuto chvíli dělá pouze to a to. Není možné tomu rozumět rozumem. V každý moment, v každé chvíli se v tomto prostoru odehrává stovky věcí najednou a jediný, kdo toto umí přečíst je láska.

Pokud není v té chvíli přítomna láska, která nemá žádné ambice, motivy, chtění či lpění na výsledku, zachránit, ochránit, ale pouze je, tak tuto moudrost, to vím vytváří pouze náš rozum, jak on si myslí, že to je, co to je, co se děje a jak to funguje. Jak on je schopen to chápat a rozumět tomu. A z toho si pak vytváříme svou rozumovou modrost, kterou považujeme za duchovní moudrost.

Všechna duchovní učení vznikla na základě rozumu, jeho touze a chtění tomu všemu porozumět a vědět. Jak to celé funguje. Bohužel to není možné. Není možné poznat a pochopit Boha, bezpodmínečnou lásku rozumově skrze rozumové nástroje - slova. My ji můžeme poznat pouze tehdy, když se jí staneme. Pak také poznáme a pochopíme, že Boha, bezpodmínečnou lásku a jakým způsobe jedná, koná a čím se řídí, jak ví, není možné vysvětlit a vyjádřit slovy. Lze to pouze zažít, prožít a pak nemáte potřebu tomu rozumět rozumem. Prostě a jenom víte.

A to je ten diametrální rozdíl mezi vím jako láska a vím, rozumím tomu jako rozum, skrze rozum.

Pochopíte, že z tohoto se nedá udělat žádné duchovní učení a duchovní nauka. Stejná pro všechny lidi bez rozdílu.

Protože vše, co jste v té chvíli schopni pojmout a vědět jako láska najednou a v jedné a té samé chvíli, nedokáže rozum vstřebat, zapamatovat si to, natož to slovy popsat. Mnoho z toho, co vše se tam v té chvíli odehrálo vynechá a zapomene. Je to tolik informací, že není schopen je pojmout, natož si je utřídit. Náš rozum k tomu potřebuje chronologii, co bylo první, co bylo před, co následovalo … Jenže zde toto není, neexistuje. Vše se odehrává najednou bez začátku a konce.

Je směšné, jak vám, nám všichni ti současní osvícení říkají, jak nás současné energie mění, změní a povznesou nás na jinou úroveň. Že se posouváme do vyšší, páté dimenze. Udělají z nás duchovní bytosti jen tak, bez našeho vlastního přičinění. Změní naše myšlení a naše nastavení. Vyřeší za nás naši minulost. Vymažou ji. Přestane existovat.

Tyto energie, které na nás v současnosti působí jsou energie naší vlastní karmy. Nutí nás k našemu vlastnímu, individuálnímu poznání a pochopení našich činů. Toho nás bohužel nikdo a nic nezbaví jen tak, aniž bychom se o to přičinili my sami. Kdyby tomu tak bylo, kdyby to takto fungovalo, čemu byste se naučili? Jak byste věděli, co jste udělali špatně a proč, co vás k tomu vedlo? Co, nebo kdo měl na vás a vaše rozhodnutí vliv?

V současné době sklízíme to, co jsme sami zaseli. Jako jednotlivci, jako rodiny, komunity a národy. Vrací se k nám minulost, která chce být objevena, poznána, pochopena a odpuštěna, propuštěna. Není možné změnit druhé, ale pouze sebe sama. Není možné to udělat rozumově, že si jeden rozumový program nahradím jiným, lepším. Stále je tento nový program založen na chtění rozumu a ne na lásce, poznání a pochopení.

Ve výsledku je tento nový program energií temnoty, která nám nepřímo říká, že díky tomu budeme šťastní.

Bohužel je to pouze víra rozumu, který tomu věří a sám sebe přesvědčí, že je to pravda. Ano, uniknete problémům v tomto životě, nebudete je schopni vidět a vnímat, pojedete pouze na víře rozumu, ale o to více se vám tyto problémy projeví ve vašem budoucím životě. A vy nebudete chápat, co se s vámi děje a proč. Nejde pouze a jenom o vás, o tuto vaši současnou existenci, ale o všechny vaše existence, kterými teprve budete.

Mnoho lidí si říká, co mě to zajímá, mě zajímá pouze teď a tady, jak se cítím teď a tady. Stejně si to nebudu pamatovat. Tak mě to teď, kým budu a jak budu žít nemusí trápit. A to je ten problém. Tímto svým postojem si vytváříme svou karmu do budoucna. A pak se divíme, proč máme život takový, jaký je. Viníme z toho Boha, a přitom jsme si to způsobili my sami.