Rozloučení

Dnes se s Vámi v tomto roce rozloučím jedním krátkým článečkem, který mi napsal jeden klient, s kterým jsem začala pracovat bezmála před deseti lety. Je to pro mne, jako pro člověka obrovská pocta.

Ostrá jako břitva, ostrá jako letící šíp. I ta nejpálivější chilli paprička je slabá. Nemá to stěny, nelze na to nic nalepit ani nahodit, ale je a existuje. Je připravena jednat a konat když je to potřeba. Je plná lásky a šarmu, je to šarmantní, hezká, neúprosná, přímá žena. A taky laskavá, upřímná a hodná. Někdy i zlá když je to potřeba, ale vše s láskou. 

Těžko se mi hledají slova, leč je to můj učitel. Mám z ní obrovský respekt a někdy i strach, ale je to člověk, který mi nejvíce dal v tomto životě. A tuto hodnotu nelze jen tak vyčíslit penězi, to prostě nejde. Stejně tak jako si nejde koupit lásku penězi. Prostě je tam úcta, pokora, respekt, vše. 

Ze začátku taková nebyla, až postupně se stala tím čím je. Skrze svou lásku v sebe sama a vírů v ní, skrze své úsilí a důvěru ve svou hodnotu, neochvějnou víru a pokoru. Je taková jaká je. Tam si nejde na nic hrát.  Buď je tam opravdovost, nebo tam není nic. Buď vše, nebo nic. Žádná pozlátka, jen čistá holá pravda bez okolků. A jsem za ní rád, děkuji za ní.

 Ač je mi to kolikrát nepříjemné, vím, že tu je. A ono stačí to vím. Tam je totiž vše. Děkuji paní Naděždo. Přeji vám a vaší celé rodině jen to nejhezčí co může být, svátky plné pohody, klidu a lidské radosti. Mám vás rád, ale to už víte. Jste skvělá žena s velkým srdcem.