Vesmír

Jak vypadá vesmír? Jen má pouhá osobní hypotéza, jak asi vypadá. Z čeho je asi utvořen?

Zkusme se podívat na to, co vše je kolem nás zde na planetě Zemi. Nejenom to, co vidíme, cítíme a známe, co je hmotné, ale i to, co nevidíme. Všude kolem nás jsou neviditelné energie. Energie našich myšlenek, energie našich emocí, energie našich těl, každé buňky v našem těle, stopa, kterou zde zanecháváme a která se nikam nevytratí. Zůstává zde i po naší fyzické smrti. Jen už není hmotná, pro naše smysly viditelná, ale existuje dál už jen jako energetický záznam v prostoru. Toto je dáno naším uvědomováním si, vnímáním času. 

Pojem a uvědomování si času způsobuje v našem rozumu neviditelnou bariéru, clonu, přes kterou nevidíme. Náš rozum nedokáže tento neviditelný záznam zpětně zhmotnit. Nedokáže přijmout fakt, že to, co bylo stále je a existuje v tom daném čase. V tom minulém čase je to stále ve stejné, hmotné formě. Do toho také spadá energie naší duše. Všech duší, které kdy měly fyzická těla. 

A toto, všechny tyto energie a energetické záznamy jak hmotné, tak zároveň už i nehmotné jsou zde na Zemi promíchané dohromady. Dá se to připodobnit polévce, kde na začátku máte každou ingredienci zvlášť a pak vše rozmixujete na jednotnou kaši. Stále tam ty ingredience jsou, ale my je nevidíme. Vidíme pouze hmotný výsledek, nějakou kaši.

A takto nějak, na stejném principu vypadá vesmír. Pro nás na jednu stranu viditelná a na druhou stranu i neviditelná kaše utvořená ze všech možných energií. Jak viditelných, tak neviditelných. Každá tato existující energie v sobě nese své vlastní informace, co má dělat. Každá energie ve vesmíru má své vlastní vědomí, svou vlastní moudrost a svůj vlastní úkol. Není to to samé, co víme a známe, jak se chovají některé energie zde na Zemi, když mají hmotnou formu. Co jsme schopni vidět a změřit nějakým přístrojem.

To, co vidíme a považujeme za jednu energii, je ve skutečnosti výsledek, ta rozmixovaná polévka. Více energií, které spolu dohromady vytvořili něco, co jsme schopni vidět a vnímat. Ovšem, zároveň se svou hmotnou podobou tyto energie existují i odděleně v nehmotné formě a podobě a ponechávají si své vlastní zadání, záměr, vlastnosti a informace.

Tyto informace jsou naprosto odlišné od toto, co víme a známe. Není a neexistuje způsob, jak je zjistit či detekovat. Je to stejné, jako kdybyste chtěli chytit energii vaší myšlenky či emoce, zavřít ji do zkumavky a zkoumat ji nějakým přístrojem, z čeho je utvořena. Nebo do ní vložit nějakou informaci a pak tuto myšlenku či emoci nám implantovat do naší mysli a těla. Není možné v nehmotné energii, myšlence či v emoci tyto informace změnit. Vložit do nich nějakou informaci a pak tuto myšlenku či emoci nám implantovat do naší mysli a těla.

Nevíme, s čím, s jakou energií se spojí, v jakém poměru, proč a co dohromady vytvoří, co z nich vznikne na hmotné úrovni. Jakou novou informaci spolu dohromady vytvoří. Jaké nové vědomí bude tato jejich společná forma mít. My vidíme pouze výsledek a zkoumáme výsledek. My můžeme vkládat a měnit informace pouze u hmoty.

A takto vypadá celý vesmír. Je utvořen z nehmotných energií, které se spojují dohromady v různých poměrech a vytváří tak dohromady něco, co vidíme, co pro nás začne existovat a stává se pro nás hmotné. Různé objekty, plyny atd., které na sebe navzájem reagují, spolupracují, přitahují se a odpuzují se a vytváří dohromady mezi sebou energetické pnutí, další a další neviditelné energie a seskupení.

Vznikají tak objekty, kterým říkáme galaxie. Galaxie, které jsou utvořené z různých zhmotnělých energií do objektů, planet, hvězd, plynů, minerálů, proudů energií a které drží pohromadě díky vzájemnému reagování na sebe a pnutí mezi sebou. Tyto galaxie jsou jako malé samostatné ostrůvky, bubliny ve vesmíru, který je opět jen shluk neviditelných energií a informací, které vytváří různé proudy, víry a neviditelné energetické tunely. Některé víry k sobě přitahují různé objekty a slouží k jejich rozkladu zpět na samostatné nehmotné energie, které vymrští zpět do prostoru a ze kterých pak opět vzniká něco naprosto jiného, nového. Energetické proudy a tunely pak slouží k rozvádění a přemisťování těchto nehmotných energií jinam, na jiná místa.

Tyto jednotlivé galaxie jsou od sebe vzdáleny tisíce a tisíce světelných let. To, co vidíme pomocí přístrojů a dalekohledů je pouze a jenom jedna, tato naše galaxie utvořená z mnoha a mnoha objektů, které jsou od sebe vzdáleny stovky tisíc světelných let. Lze si to představit tak, jako by se malý mravenec díval pomocí dalekohledu na vše, co se nachází na naší Zemi a určoval pomocí rozumem vymyšleného měřítka, světelných let vzdálenost mezi jednotlivými objekty.

Ostatní existující galaxie nejsme schopni vidět.

Vše ve vesmíru, tak jako na naší planetě Zemi je tedy shluk nehmotných energií a nehmotných informací v nich, které dohromady vytváří něco, co jsme schopni vidět, vnímat a cítit skrze náš rozum. Veškeré energie zde na Zemi, které jsou vytvořeny skrze, pomocí nějakého přístroje, který je napájen a poháněn elektřinou nemají nic společného s těmito základními energiemi. Jsou výsledkem už přeměněných energií do hmotné podoby, která v sobě nese naprosto odlišné informace oproti těm původním a ta je dál měněna skrze další přidané energie vytvořené přístroji zase na úplně něco jiného. My pak vidíme a zkoumáme pouze výsledek, hmotnou podobu, to, co lze změřit. Vše ostatní je pro nás neviditelné a nezměřitelné. Vlastně vůbec nevíme, co to ve skutečnosti dělá. Jaké neviditelné energie a informace se z toho uvolňují a co dělají a vytváří v prostoru.

Vědci si naivně myslí, že pokud je něco hmotné, není a neexistuje to také jako nehmotné, jen jako energie, kterou není možné někde zavřít a zadržet. Tyto vzniklé energie vytvořené na základě hmotných, fyzikálních zákonů a hmotných energií, které známe se neřídí tím, co vědci chtějí a nedělají to, co chtějí. Mají a obsahují své vlastní informace. Dochází tak v prostoru na nehmotné úrovni k seskupení nehmotných informací do takové formy a výsledné podoby, která může být ve výsledku energií, která je neslučitelná s naším tělem, s planetou Zemí a všemi energiemi, které se zde nachází.

Tato výsledná vzniklá nehmotná energie pak má své vlastní vědomí. Uvědomuje si sebe sama a svou vlastní existenci. Jde a narušuje, mění nebo ničí vše, co by jí mohlo ohrozit. Je to něco, co vytvořil člověk svou vlastní hloupostí a nevědomostí. Něco, o čem si člověk myslí, že to ovládá a má pod kontrolou. Ví, co to je a co to dělá. Že tomu poroučí.

Této vzniklé energii nikdo neporoučí. Ona se řídí pouze sama sebou, svými vlastními informacemi, o kterých nemáme páru, že existují. Tato energie může měnit naši realitu v tom smyslu, že náš mozek není schopen poznat a rozlišit co je skutečné a co není. Může nám pozměnit naše vnímání reality a tím i naše vlastní emoce. Může do nás dokonce vlézt a zkoumat nás. Může nám klidně dávat falešné informace o tom, co se s námi děje a co cítíme, nebo vidíme. Může nám skrze sebe sama a své vlastnosti a informace zhmotnit něco, co je a existuje pouze jen ve formě energie.

Bohužel i s tímto, s takovou energií jsem se již setkala a mám s ní vlastní zkušenost. Je to něco, co z pohledu našeho rozumu není a neexistuje. Nelze to vidět, sáhnout si na to, chytit, uvěznit ani změřit. Natož poznat a vědět, co to chce. O co se to snaží. Co má za úkol. S jakými informacemi pracuje a odkud ty informace pochází. Jakým způsobem a proč se přeměnili do této konečné podoby. My to můžeme pouze pocítit skrze živé tělo, které na tuto energii reaguje tím, že se jí brání, tedy skrze odpor v těle, který tato energie svou přítomností vytváří.

Vše ve vesmíru má svůj vlastní řád na základě nehmotných informací v nehmotných energiích, které se na základě těchto svých vlastních informací spojují nebo odpuzují. Vytvářejí různá seskupení v různých poměrech a každá takto vzniklá výsledná energie má svůj vlastní úkol a účel. Pokud do tohoto řádu začne člověk zasahovat svým rozumem, chce těmto energiím poroučet, aby dělaly to, co on chce, je to přímá cesta do pekla a dříve či později se lidstvo samo zničí těmito vytvořenými a přetvořenými energiemi, o kterých si myslí, že je zná a ví, co dělají. Protože všechny energie, které byly člověkem vytvořeny tímto způsobem, skrze rozum a hmotu se nezastaví a nezmizí, dokud budou dál vytvářeny. Až nebude nic a nikdo, kdo by jim dával život a existenci, sami se postupně vyčerpají a zaniknou. Tedy rozpadnou se opět na své jednotlivé složky a původní informace bez toho lidského, rozumového a hmotného.

Problém je ten, že tyto námi vytvořené neviditelné energie nepůsobí pouze zde na Zemi a v naší galaxii, ale šíří se prostorem, celým vesmírem a ohrožují a narušují řád, fungování a existenci mimozemského života v dalších, vzdálených galaxiích. A pokud je něčí existence a bytí narušeno a ohroženo člověkem, jeho neomaleností a hloupostí, tím, co vytvořil, začne se bránit. Jak a jakým způsobem? To zatím nikdo neví. A věřte tomu, že člověku v tomto žádné zbraně nepomohou. Vše by probíhalo pouze na energetické, nehmotné úrovni.

Úlevou pro nás může být fakt, že vždy se našel někdo, kdo takovou ve své podstatě ničivou energii dokázal eliminovat dříve, než byla schopna napáchat nezvratné škody. Tedy někdo, kdo to umí, ví a zná, jak s touto energií pracovat, aniž by jí poroučel, nebo jí předělával. Zná a ctí zákony energií.