Vzestup planety Země a lidstva.

Stále a dokola čteme články o tom, jak se naše planeta mění. Jak k nám proudí ty úžasné, vyšší vibrace a planeta Země vstupuje do 5D. S ní pochopitelně vstupujeme i my, jako lidstvo do 5D. Postupně se z nás stávají vědomé bytosti, které se zbavují svých negativních vlastností. Ego už nám nebude házet klacky pod nohy. Naše minulost, minulé životy a karma se automaticky vyčistí a zde nastane ráj na Zemi.

-

Zní to krásně, že?

-

Toto píšou lidé, co nic neví. Neví, jak funguje Země, čím se řídí, odkud bere svou vlastní moudrost. Neví nic o tom, jak funguje člověk. Co vše na něj má vliv. Neví nic o duši, co to je, čím je a proč zde je. Neví nic o tom, jak všichni lidé, kteří zde kdy byli, žili, mysleli, cítili. O jejich činech, myšlenkách, pocitech a touhách. Neví naprosto nic o lásce, bezpodmínečné lásce, co to je, z čeho je utvořena a jak, na jakém základě pracuje. Čím se řídí.

-

Lidé si naivně myslí, že vesmír, Země, Bůh, nebo chcete-li bezpodmínečná láska a duše se řídí rozumem. Rozhodují se na základě rozumu a rozumové logiky. Tito lidé nejsou schopni si uvědomit, že jsme se narodili už s předem danými vlastnostmi, které není možné vymazat. Že jsme se narodili už s předem daným plánem, cestou, kterou není možné změnit. Tento plán je utkán z neviditelných energií a informací, které jsme zde zanechali jako všichni ti, kterými jsme byli. Z jejich činů, myšlenek a emocí. Že toto je karma. Něco, co se k nám vrací, ať chceme či ne. O tom, co se k nám vrátí nerozhoduje člověk, ale řád energií, tedy bezpodmínečná láska, energie rovnováhy a spravedlnosti. Né té lidské, dle lidského řádu.

-

Člověk nemůže změnit sám sebe tak, jak je nám to prezentováno. Že se zbaví, vymaže své charakterové vlastnosti. Nevymaže. Stále tam budou. Stále budeme naprosto stejní. Jediné, co lze udělat je, poznat a pochopit, co s námi dělají. Proč je tam máme. Kdy, v jaké situaci se projeví a proč. Kdy nám pomáhají a kdy naopak ubližují. Pochopit, že tyto vlastnosti jsme si přinesli z minulých životů, kdy jsme se díky nim špatně rozhodli. Něco se pokazilo a my jsem si tím způsobili bolest. A nejenom to, způsobili jsme bolest všem okolo nás. Nebo oni způsobili naopak bolest nám. Toto vše zůstává zachyceno v prostoru a bude se k nám vracet tak dlouho, dokud to s pomocí toho, kým jsme byli nenajdeme. Dokud se my teď a tady sami nerozhodneme to poznat. Co se tam tenkrát stalo. Pravdu o tom, co se stalo. Co nás přimělo udělat to, co jsme udělali a co se k nám vrací teď a tady. Proč se potýkáme s chudobou. Proč žárlíme. Proč závidíme. Proč nenávidíme. Proč si připadáme k ničemu, zbyteční. Proč se potýkáme se závislostí na něčem, na někom. Proč nedokážeme odpustit.

-

Ovšem to neznamená, že když to najdeme, poznáme, pochopíme, přijmeme, smíříme se s tím a odpustíme sobě a druhým, že to zázrakem zmizí. Jedna věc je to nalézt a pochopit a druhá je, že to máme zažít a odžít teď a tady bez ohledu na to, zda je to zpracováno a pochopeno. Máme to odžít, aby se srovnali energie do roviny. My to neděláme pro to, abychom se z toho vymanili teď a tady. My to děláme pro to, abychom to pochopili. Aby nám to přestalo ubližovat. Přestali si sami sobě ubližovat. Pochopili, jak fungujeme a proč tak fungujeme. Komu v nás to vadí a proč. Kdo v nás se vzteká a proč. Kdo v nás nám říká, tohle nesmíš, tohle musíš. To si nesmíš nechat líbit. Kdo v nás touží po poctách, vyvolenosti, výjimečnosti, slávě, nesmrtelnosti. Po dokonalosti, neomylnosti. Kdo touží po věčnosti. Kdo v nás je nespokojený a stále něco chce. Stále po něčem touží a když to dostane, opět chce něco jiného. Dokonalou práci, dokonalého partnera, šéfa, sousedy … Ovšem jak a v čem? Tak, že budou naprosto a ve všem vyhovovat nám? A co oni? Budeme my vyhovovat jim? Budeme my těmi dokonalými pro ně? Je to jednostranné a sobecké. Chtít po těch druhých, aby se nám přizpůsobili a my zůstali stejní, že?

-

K čemu ve skutečnosti slouží hledání v minulosti?

-

Slouží k tomu, že se minulost, jednotlivé životy a činy pročistí a už na nás nebudou mít vliv v příštím životě. Tyto události se uzavřou a už nebude důvod k tomu, abychom je opět zažili a prožili v dalších životech. Díky tomu se nám také změní náš vlastní způsob uvažování a prožívání událostí, které jsou nám dány prožít teď a tady. Přestanou nám vadit a přestanou nám díky tomu ubližovat. Přestaneme se vztekat, bojovat s druhými a díky tomu se začnou měnit energie, které vysíláme vůči druhým. I oni nebudou mít důvod s námi bojovat. Automaticky se začnou měnit všechny energie kolem nás, od nás a od druhých. Mění se na základě nás samých, našeho poznání, našeho pochopení, našeho smíření a přijetí situace a lidí tak, jak to je.

-

Nikdo a nic nás totiž nemůže změnit. Žádná vyšší vibrace nemůže donutit náš rozum a ego myslet jinak. Pro to je potřeba se rozhodnout na základě lásky, hodnoty a úcty vůči sobě. Nelpět na teď a tady. Já to chci teď hned a chci tu změnu pocítit a zažít teď hned. Chci se mít dobře teď hned. Chci, chci a chci. Umanuté ego, které dupe a ječí. Chce si to vynutit po vesmíru, Bohu, duši a ostatních. A ti ostatní dělají naprosto to samé, co my. To on/ona/oni se musí změnit. Když se oni změní, já nebudu mít problém. Budu spokojeným, aniž bych pro to něco sám udělal. Aniž bych se zabýval tím, proč něco dělám. Proč tak myslím. Proč se chovám tak, jak se chovám. Já jsem přeci v naprostém pořádku. To oni za to mohou, jak se chovám. To oni mě k tomu donutili. Já se jen bráním. Dávám jim nazpět pouze to, co oni mě.

-

A tak si to zde na Zemi mezi sebou předáváme a čekáme, že nás změní nějaká energie. Tak nějak nám nedochází, že jediné, co nás může změnit, změnit naše myšlení a chování je právě a pouze to, co zažíváme, co se nám nelíbí. Co nám ubližuje. Jak se říká, naše vlastní zkušenost s naším negativním chováním a myšlením vůči druhým a jejich negativní reakce na nás. Co na té situaci bylo špatně. Kdo se s ní nedokázal smířit a proč. Proč jsem měl potřebu s tím druhým bojovat. Ukázat mu, kdo je v právu, kdo má pravdu, kdo je lepší. Ublížit, ponížit, zadupat. Proč jsem se cítil mizerně. Proč mě to urazilo. Co mi to mělo o mě ukázat. Co na tom mám pochopit. Jaký můj pocit, vlastnost a vzpomínka mi v té chvíli velela? Proč jsem nad tím nedokázal mávnout rukou? Proč jsem se nedokázal postavit sám za sebe a říci dost? Má toho dost. Přestaň mě urážet a ponižovat. Proč jsem utekl? Čeho jsem se bál? Na čem jsem lpěl? Měl jsem se v té situaci doopravdy rád? Byl jsem schopen přijmout a smířit se s tím, že ten druhý je prostě takový, jaký je? Chtěl jsem po něm uznání, nebo aby se on změnit, změnil svůj názor, postoj a myšlení? Toho druhého nezměníte. Nezměníte, jaký je, jak myslí, jak se cítí, jeho pravdy. Vy můžete v té chvíli změnit pouze sami sebe. Svůj postoj k němu, k té situaci. Postoj, který vám neubližuje. Nechcete za každou cenu, aby bylo po vašem.

-

Tím se dostávám oklikou k těm energiím, které mají údajně změnit Zemi a nás. A já se vás zeptám: "Proč zrovna teď? Proč se to nestalo a neudálo už v minulosti? Proč k této změně nedošlo už v minulosti? To jsme jako jiní, výjimečnější? V dávných dobách zde žili a existovali daleko vědomější a duchovnější lidé, než jsme my teď. Tak kam se poděli? Jak to, že se z nás lidí stali takové trumpety? Jde o to, že se stále jako lidé vyvíjíme. Vyvíjí se náš rozum a ego. Rozum a ego, které chce vše vědět a všemu rozumět. Chce všemu poroučet. Chce nahradit duši a rozhodovat sám o sobě. Myslí si, že přijde na to, jak to udělat. Pochopí, jak fungují tyto energie a díky tomu jim bude on sám poroučet tak, jak on to chce. Bude poroučet tělu, buňkám, Bohu a duši. Budou dělat to, co chce a jak to chce. Chci žít dlouho, věčně. Chci být mladý, nikdy nezestárnout. Chci být zdravý. Chci mít vše, co mě zrovna napadne, aniž bych to potřeboval. Chci být bohatý. Chci, aby zde bylo to a to. Nechci, aby zde bylo to a to. Chci jídlo, zábavu, rovnou cestu bez překážek, námahy a úsilí. Nechci myslet. Chci si jen užívat. Vezmu si to, protože na to mám právo. Nezajímá mě, co se díky tomu stane. Vždyť je to jen blbá Země, kus hroudy, hmoty, neživé energie, která je tu pro mě.

-

Všimněte si, že dnes se na Zemi odehrává mnoho věcí, nad kterými my lidé a náš rozum nemá žádnou moc. Povodně, záplavy, sucha, požáry, sopečná činnost… Vše, co se děje na základě toho, že my jako lidé si myslíme, jak to má být. Zasahujeme do přirozeného řádu Země, která sama ví kde co má být, proč to tam má být, kdy to tam má být a kdy ne. Země, která není člověk, nemá rozum a ego. Neřídí se logikou, ale vzniklými energiemi, které se navzájem doplňují a podporují, aby zde mohlo nalézt vše, co na ní je a existuje podmínky pro život a růst. Každá věc, každý živočich či rostlina je k něčemu určena. Každá živí něco a někoho jiného. Vše je na sobě závislé. Zničíte jedno a tím zničíte mnoho dalších forem, které díky tomu žijí a existují.

-

A nyní se zde odehrává něco, co je důsledkem lidských činů. Experimentů s počasím a energiemi, o kterých si myslíme, že víme, co jsou zač a co dělají. Energie a počasí, které vůbec nemáme pod kontrolou a nevíme, co udělají a jak se budou chovat.

-

Země, její energie i okolní energie se vše snaží vrátit do rovnováhy. Zachovat veškerý život a svou vlastní existenci. Život a energie, ze kterých je ona sama utvořena. Pro ni nejsme my lidé nic výjimečného, lepšího a důležitějšího než to ostatní. Jsme pro ni jen další živočich, životní forma, nic víc. Pokud se jeden druh, jedna životní forma přemnoží a tím škodí všemu ostatnímu, tedy i jí samé, ona sama se postará o jeho redukci. Ona si nenechá od nějaké životní formy diktovat, jak má fungovat a jak má pracovat. Jsou to síly, které se neřídí lidským rozumem, ale stejným řádem, jako energie karmy u lidí. Kde byly lidmi narušeny přirozené energie a jejich fungování, tyto energie si najdou jinou cestu, jak se projevit. Vše je to totiž o rovnováze. Ve všem panuje rovnováha. Sucho a mokro. Teplo a zima. Moře a pevnina. Hory a nížiny. Úroda a neúroda. Kde člověk něco vysuší, zákonitě v rámci rovnováhy se na jiném místě objeví bažina, mokro. Kde je chudoba, sucho a neúrodná země, je zákonitě na jiném místě naprostý opak. Není možné, aby na celé Zemi byli naprosto stejné podmínky. Tím by zaniklo mnoho a mnoho životních forem, které tyto nehostinné podmínky potřebují ke svému životu.

-

Bohužel, my lidé si myslíme, jak víme vše nejlépe. Co kde smí být, žít a proč. Co je pro nás užitečné a co přebytečné. Co můžeme zničit a postrádat. Co nemůžeme sníst, využít, pryč s tím. Je to zbytečné. Nic nám to nedává. Nelze to využít, zpeněžit. Udělat ze Země jednu vybetonovanou placku. A sem tam nechat jeden strom, který nám nebude překážet a zaclánět. Místo pěšiny uděláme asfaltku, abychom nemuseli chodit pěšky, ale dojet tam autem. Vykácet lesy, protože máme špatný výhled. Potřebujeme dřevo. Potřebujeme mít plochu na zasázení něčeho, z čeho budeme mít peníze. Narovnat koryta řek, protože my chceme, aby tekla tudy a ne tam, kde se nám to nelíbí. Proč? Protože jsme si tam postavili baráček. A my chceme mít sucho. Chceme mít čisto a ne žádné spadané listí ze stromů. Vše pro to, abychom se pouze my měli dobře. My. My lidé. My myslící bytosti, které si o sobě myslí, že jen ony mají právo zde žít a existovat. A teď v tuto chvíli nám vše ukazuje, že jsme pouhými dílky a kolečky v celém tom systému. Že se tento chod a řád neřídí tím, co my chceme, ale tím, co je potřeba v rámci všech a všeho.

-

Stále vám to připadá jako ty vyšší vibrace? Že se Země přesouvá do 5D? Že bude jiná? Nebude. Bude stále stejná, jako byla před miliardami let. Bude existovat i bez nás. Ona nás totiž ke své existenci vůbec nepotřebuje. Byla před námi a bude i po nás. A teď v tuto chvíli si s námi lidmi vyřizuje účty.