Zvyšování vibrací člověka.

Jak a čím si člověk zvyšuje své vibrace? A co to vlastně znamená, mít vyšší vibrace?

Vyšší vibrace člověka jsou špatně chápány a vysvětlovány.

Opět je to pouze ezoterický pojem vytvořený rozumem a egem pro něco, čemu nerozumí a čeho není schopno. Ego si myslí, že je něčím jiným a někde jinde. Vytvoří si o sobě iluzi, že je duší, bezpodmínečnou láskou.

Mít vyšší vibrace neznamená, že vaše tělo bude vibrovat rychleji, jinak, bude ze stejné energie jako duše, nebo změní svou strukturu. Vyšší vibrace nemají nic společného s energií naší duše a se složením fyzického. Nejsou závislé ani na energiích přicházejících z kosmu. Duše člověka je stále stejná, má stejnou energii bez ohledu na to, zda je v těle, nebo není. Duše je, byla a vždy bude bezpodmínečnou láskou, tedy energií, která je v naprosté rovině vůči všemu.

Duše nemá, nezná emoce, strach a necítí bolest.

Nezná pojmy dobro - zlo. Na základě tohoto přijímá vše bez rozdílů a hodnocení, dělení na kladné a záporné. To dělá pouze lidský rozum. Jednoduše řečeno, všichni lidé, ať je to léčitel, nebo vrah mají v sobě duši utvořenou ze stejné energie, z bezpodmínečné lásky. Tato energie nemůže jít proti našemu rozumu. Nařizovat našemu rozumu, jak má myslet, jak jednat, co má cítit a jít proti naší vůli a rozhodnutí. Natož měnit strukturu našeho těla.

To, co považujeme za vysoké, nebo nízké vibrace jsou ve skutečnosti emoce spojené se vzpomínkou.

Máme emoce, které nás dělají šťastnými, a my máme pocit, že máme křídla. Ten pocit štěstí vytváří v těle hormon štěstí, sero-tonin, produkovaný naším mozkem. A máme emoce, které nám naopak ubližují, opět na základě myšlenky, kterými vytváříme v těle obrovské, destruktivní napětí a bolest. Záleží na našem zaujetí pro tuto myšlenku, které dává sílu vzniklé emoci. Vysoké a nízké vibrace v těle tedy vytváří rozum a ego skrze emoce. Toto je mylné smýšlení o navyšování energií skrze kladné emoce, které si náš rozum a ego vysvětlily po svém.

Mít vyšší vibrace ve skutečnosti znamená, že jsou v rovnováze mezi sebou dvě roviny, které nám radí a pomáhají.

Duchovní rovinu, kterou zastává duše a tělesnou rovinu, ke které patří rozum a ego. To znamená, že mezi sebou nesoupeří o to, kdo má pravdu, ale navzájem spolupracují. Rozum nám přeloží informaci od duše, aniž by ji sám vyhodnocoval a přetvářel na základě domněnek, vzpomínek a emocí. Je to naprostý opak toho, jak je na to nahlíženo.

Pokud jste schopni takto fungovat a myslet, znamená to, že jste napojeni a vyladěni na duši a váš rozum a ego to přijímá, akceptuje a neodporuje skrze pochyby. Dokážete se osvobodit ze zajetí rozumu, naučeného rozumového uvažování, předjímání a vyhodnocování na základě toho, co už znáte a kterému velí ego skrze emoce a strach. Tomu se říká mít vyšší vibrace. Být vyladěn na čistou informaci od duše, kterou rozum přetlumočí tak, jak ji slyší.

K tomuto vyladění se na ničím nezkreslenou informaci od duše se učíme skrze práci sama na sobě. Poznáváním sebe sama. Jak fungujeme, jak myslíme, odkud se naše myšlenky a emoce berou. Co a kdo v nás je spouští. Čeho se bojíme, na čem lpíme a proč. Vracíme se k momentům z minulosti, které nám v tuto chvíli ubližují, a hledáme, co se doopravdy stalo. Jak jsme v té chvíli mysleli, jak jsme se cítili a proč. Pokud dokážeme odpustit jako duše, láska, která nehodnotí a nesoudí, tomu, co nám ublížil i sami sobě, je tato bolestivá událost prosvícena a očištěna, zbavena lidských emocí a myšlenek skrze lásku duše. Stává se vůči nám neutrální a už nám nemá jak ublížit. Tato událost se pak automaticky po odpuštění skrze lásku přemění na zkušenost a moudrost naší duše. Tím se stává zkušeností a moudrostí i nás samých. Rozum automaticky ví, aniž by nad tím přemýšlel a hledal odpovědi.

O co tedy jde?

O rovnováhu mezi kladnými a zápornými emocemi.

Zmírňovat naše výkyvy do plusu a mínusu na minimum. Představte si staré váhy. Na jednu misku položíte všechny kladné emoce a na druhou všechny záporné emoce a jazýčky vah jsou v klidu a v rovině. Tuto rovinu nazýváme bezpodmínečnou láskou. Kdy nelítáme v emocích nahoru a dolů, ale jsme v rovině. Nejde tedy vůbec o to, být ve vysokých vibracích, ale naopak, být v klidu, v rovině, kdy naše emoce nelítají z extrémního plusu do extrémního mínusu.

Tato rovina, bezpodmínečná láska nemá žádné vibrace a už vůbec žádné měřitelné hodnoty. Je v ní naprostý klid a mír. Má pouze sílu, kterou jí dáváme svou vírou v ní. Jak hodně jí věříme, takovou sílu má.

Navyšování energií není nic jiného, než navyšování schopnosti citlivěji zavnímat energie a informace v prostoru kolem nás a na základě vyhodnocení, co je pravda a co ne a poté správně reagovat.

Takto a jedině takto si pomyslně "zvyšujeme" své vibrace, schopnost se naladit a vyladit na energii, moudrost naší duše, bezpodmínečnou lásku.

Skrze tuto práci se zbavujeme negativních vlivů energií myšlenek a emocí jak u sebe, tak i kolem sebe a od druhých lidí. Díky odpuštěným zkušenostem a moudrosti z nich pramenící je naše duše více a více napojena, propojena s bezpodmínečnou láskou bez rušivých energií rozumu a emocí /strachů/, které jí v tom brání. Z ní pak čerpá svou potřebnou sílu pro fyzické tělo a jeho obranu proti negativní energii.

S tímto pak souvisí i změna našeho myšlení. Náš mozek je schopen více a více zachytit a přetlumočit informace od duše a v prostoru. Ubývá strach, nejistota, pochyby, negativní myšlenky a emoce.

Lidská myšlenka je pouze informace, která se šíří prostorem.

Nemá, neobsahuje žádnou kladnou nebo zápornou vibraci, je v tuto chvíli neutrální. K ní je pak přidána emoce, kterou v nás myšlenka vyvolala a která obsahuje kladnou, nebo zápornou polaritu podle našeho cítění, rozpoložení a sílu, intenzitu, jakou jsme jí dali. Takže myšlenka je informace + síla, intenzita emoce, energie s kladnou, nebo zápornou polaritou.

Další, co lze k této původní myšlence - informaci a emoci přidat, je záměr - úmysl, informace, co chceme, aby udělala, a kam má jít.

Tato síla v prostoru neobsahuje a nevytváří žádné vibrace a je nezměřitelná.

Myšlenka + síla, intenzita a polarita emoce + záměr, který tuto myšlenku provází se projeví pouze při styku s lidským tělem. Projde jím a náš mozek tuto informaci zaznamená a vyhodnotí skrze naši mysl. Převede ji zpět na myšlenku, emoci a úmysl a vyvolá pocit v těle. Buď kladný, nebo záporný. Vyhodnocení této informace záleží tedy na tom, jak a na co myslíme. Jak se v tu chvíli cítíme a zda tuto informaci dokážeme správně přečíst. Zda se nás týká, či nikoliv.

Pokud se nás netýká a my jsme v tu chvíli v rovině, informace projde skrze nás a na ničem v nás neulpí. Náš rozum tuto informaci zaznamená, ale nezabývá se jí. Jen nám nepatrně rozvibruje tělo, nic víc. Tomu se říká pocit.

Pokud jsme uvnitř a v mysli naladěni na stejnou myšlenku a polaritu, jakou má emoce, která k nám prostorem přijde, tato emoce se u nás zachytí a přidá se k té naší. Posílí ji a dá ji větší intenzitu, kterou pak naše mysl vyhodnotí po svém. Tedy převede ji na to, co si myslí, že to je na základě našeho rozpoložení. V tuto chvíli nejsme schopni skrze vlastní posílené emoce přečíst původní, skutečnou informaci.

Stále a dokola je to o síle vytvořené vůlí, vírou a ne o vibraci. Tato síla se nedá měřit, stejně, jako se nedá měřit síla hněvu, zlosti, nenávisti atd.

Máte podobné zkušenosti? Podělte se s námi o ně..

Psát k tomuto článku prostřednictvím 'Facebook" stránky můžete zde