Šalamounova pečeť nebo Davidova hvězda?

Co o tom píše Wikipedie :

Davidova hvězda (hebrejsky מָגֵן דָּוִד, magen David, doslova "štít Davidův") byla až do konce 17. století často ztotožňována s Šalamounovou pečetí a graficky byla zobrazována buď ve tvaru šesticípé, nebo pěticípé hvězdy. Teprve od počátku 18. století se definitivně prosadila diferenciace jazykového úzu, podle něhož pojem "pečeť Šalamounova" označuje pouze pentagram, kdežto "Davidův štít" hexagram.[1][2] Od té doby je Davidova hvězda v podobě šesticípé hvězdy považována nejen za židovský symbol, ale též za symbol judaismu a také Státu Izrael, na jehož vlajce se vyskytuje. Symbol jako takový může znamenat rovnováhu ve vertikálním průniku dvou samostatných trojúhelníků.

Symbol šesticípé hvězdy, tvořené dvěma rovnostrannými trojúhelníky, byl znám již ve starém Egyptě. Hexagram je základním hermetickým symbolem života, popř. symbolem makrokosmu. Alchymisté jej používali pro znázornění principu odděluj a zhušťuj.

Trochu z historie :

Z dochovaných písemných záznamů / Bible – biblické příběhy / byl prvním pomazaným králem Izraele Saul. Po jeho smrti se stal druhým pomazaným králem Izraele David a po něm nastoupil jeho syn Šalamoun, který byl třetím pomazaným králem.

David byl nejmladší syn Jišaje Betlémského, pocházel tedy z kmene Juda. Dětství trávil jako pastýř stád, kde se také naučil ovládat prak a hrát na lyru. Protože se Bohu zalíbil, nařídil proroku Samuelovi, aby Davida pomazal jako budoucího krále Izraele.

Prorok byl ten, co slyšel Boha a tlumočil jeho slova.

Co znamenalo v té době slovo pomazaný? Pomazaný = mesiáš, zachránce - označuje člověka odděleného k zvláštní službě, která ovšem bezprostředně souvisí s nejvlastnějšími Božími záměry, podřízení se boží vůli. Tedy vyvolený Bohem.

Pomazání podle biblické tradice spočívala v nalití na hlavu vybranými éterickými posvěcenými oleji.

Obřad pomazání dával králi povahu posvátného a učinil jej přímým služebníkem Božím, pomazaným od Něho.

Toto pomazání pak provedl prorok Samuel.

- Převzato z Wikipedie -

Kdy, kde a jak vznikla Davidova hvězda. A proč se jí říká také štít Davidův?

Davidův štít je ztvárňován - kreslen v podobě dvou trojúhelníků v sobě, které dohromady vytváří šesticípou hvězdu – hexagram. Jeden trojúhelník má vrchol směrem vzhůru a druhý směrem dolů. Ovšem toto je pouze symbolické ztvárnění.

Nejdříve se podíváme na to, co ztvárňují. Každý trojúhelník znamená a ztvárňuje ve skutečnosti něco jiného.

Za 1. – jak jsou trojúhelníky a vzniklý hexagram chápány a vysvětlovány z pohledu lidí.

• Trojúhelník s vrcholem vzhůru značí oheň a muže - mužskou energii.
• Trojúhelník opačně položený pak vodu a ženu - ženskou energii.
• Jejich základny symbolizují vzduch a zemi.
• Prázdný střed symbolizuje rovnováhu mezi těmito energiemi                                       

Ano, toto je skutečný význam hexagramu.

Za 2. – co znamenají z duchovního hlediska a jak to vypadá doopravdy.

Trojúhelník jako takový značí Boha, rovnováhu a spravedlnost. Jak v hmotné rovině, ta i v té duchovní. Proto jsou dva.

V každém jeho vrcholu jsou zastoupeny všechny 3 energie zároveň, tak, jak je potřeba. Uvnitř trojúhelníku je naprostá rovina, klid. Tyto 3 energie jsou vůči sobě v naprosté rovnováze.

• První trojúhelník s vrcholem vzhůru značí člověka a jeho projev ve hmotě. Naše lidské myšlenky a činy, energie, které vysíláme do prostoru, do bezpodmínečné lásky, směrem k Bohu a vše, co je s tím spojeno. To, co existuje pouze jako energie a není vidět. Stále jsou zde v tomto pomyslném energetickém trojúhelníku přítomny tyto 3 energie. Bůh, rovnováha a spravedlnost v lidské, hmotné rovině.  A také lidská, rozumová spravedlnost, rovnováha a rozumový Bůh, jak o něm smýšlíme.  Jednoduše řečeno : Co zaseješ.
• Druhý trojúhelník značí Boha a jeho odezvu na člověka. Odezvu na naše činy, co se nám vrací zpět od Boha v rámci lásky, rovnováhy a spravedlnosti. Tedy zhmotnění se těchto energií v lidské rovině skrze život. Jednoduše řečeno : To sklidíš.
• Tyto dva trojúhelníky se také dají přirovnat ke rčení : Jak dole, tak nahoře. Jak nahoře, tak dole.

Tyto dva trojúhelníky nejsou vklíněny do sebe a statické, jak je tomu u nakresleného hexagramu, ale ve skutečnosti se pohybují.

Každý se otáčí kolem své osy všemi směry / vytváří pomyslnou energetickou kouli do prostoru/ a ještě reagují mezi sebou, jeden na druhého. Stále jsou tyto dvě energie spojeny a propojeny – z části se překrývají a jejich základny se přibližují a oddalují od sebe na základě vzniklých energií zezdola od nás a z vrchu tak, jak je potřeba. Tím tedy vzniká ta dynamika, které říkáme karma.

Pokud jsou tyto dva objekty v ideální poloze vůči sobě, tedy Bůh, rovnováha a spravedlnost jak dole, tak i nahoře / pouze jsme /, bez chtění, strachů, lpění atd., my toto nazýváme odosobněním, vzniká v průniku mezi základnami těchto trojúhelníků prostor, ve kterém jsou všechny energie v rovnováze. Díky tomu v tomto prostoru vzniká ta nejsilnější energie celého vesmíru, bezpodmínečná láska, které říkáme Bůh.

Tato vzniklá energie pak dělá pouze to, co je potřeba, aniž bychom se o to snažili rozumem a říkali jí, co má udělat, jak to má udělat, kdy to má dělat a proč to má udělat. Jen jí věříme a ona nám pomáhá a chrání nás sama tak, jak uzná za vhodné.

V případě Davida vznikla tato hvězda na základě jeho údajné vyvolenosti Bohem jako budoucího krále Izraele. Možná byl zpočátku chráněn díky jeho upřímné a bezelstné povaze. Možná byl pouhým nástrojem božího záměru, co se týče Izraele. Aby se tak mohlo stát, bylo potřeba porazit nepřítele, v čemž mu Bůh pomohl.

Díky jeho odvaze postavit se Goliáši a víry, že dělá správnou věc a že mu Bůh pomůže, zvítězil, a tak vznikla legenda o Davidově štítu – božím štítu, který ho ochránil.

Symbol Davidovy hvězdy v podobě hexagramu nemá žádnou nadpřirozenou sílu, protože složení trojúhelníků v sobě není správné a má pouze estetický charakter, nic víc. Davidova hvězda je ve skutečnosti prostorová, živá, pulsující, utvořená z mnoha různých energií, které na sebe reagují navzájem a pokud ji chceme použít, je potřeba ji aktivovat.

Davidovu hvězdu smí aktivovat a použít pouze člověk, kterého si vybral sám Bůh. Dal mu tuto schopnost a hvězda je součástí vybraného člověka v podobě neaktivní energie. O její aktivaci opět nerozhoduje člověk, ale sám Bůh. Člověk ji aktivuje pouze na pokyn Boha, že smí a že je to potřeba. Po její aktivaci tato energie pak pracuje sama za sebe, bez účasti člověka. To znamená, že ji my jako člověk ničím neovládáme.

Jak jistě víte z mých předchozích článků, Bůh - bezpodmínečná láska ke svému konání potřebuje lidskou myšlenku - vůli, rozhodnutí k akci.

Davidova hvězda je podobná Merkabě, která má také plošný tvar šesticípé hvězdy, ale na rozdíl od hexagramu je prostorová.

Merkaba vznikla mnohem později a to z plošného hexagramu, z Davidovy hvězdy a chybného postavení těchto trojúhelníků vůči sobě. Díky tomu jsou tyto dva trojúhelníky svázány na pevno, jako jeden objekt. Jsou vklíněny do sebe a plní naprosto jinou funkci, než Davidova hvězda. První trojúhelník představuje člověka a ten druhý, jak si člověk představuje Boha, jeho řád a fungování. Že musíme být stejní jako Bůh. Dokonalí. Tedy to, co si myslíme, že po nás Bůh chce. Splňovat, sloužit, být vděčný, hodný, dodržovat řád, nepochybovat o správnosti tohoto řádu, nechybovat. Že za splnění a dodržování tohoto řádu přijde odměna, za nedodržení a chybu trest.

Oba tyto trojúhelníky jsou pouze rozumové energie. Není v nich prostor pro chyby a učení se z chyb. Jen řád, strach a potlačení lidskosti, přirozenosti, svobody a možnosti volby. Jen příkazy a zákazy.

Tento člověk, co vytvořil Merkabu se sám prohlásil za proroka. Že slyší a tlumočí slova od Boha.

Tento energetický objekt stvořil a vytvořil v prvé řadě za účelem ovládání lidí skrze řád a strach ze selhání a z trestu za toto selhání. Že nás za to Bůh potrestá. Není nad tu opojnou moc nad druhými.

Pochopitelně zde u něj sehrálo důležitou roli jeho vlastní ego, které sebe sama povýšilo na vyvoleného a tento "boží řád" si uzpůsobilo podle sebe, jaké ho ono chce mít. Do těchto zákonů zabudovalo další věci, jako že muž je nadřazen ženě, že tento národ je jediný vyvolený a hoden Boha, tak jako obejití určitých zákonů, které se neshodovali s jeho životem, choutkami a smýšlením o sobě. V podstatě si tento prorok upravil rozumově zákony podle sebe, aby se z nich nemusel sám před sebou zodpovídat.

V podstatě ten někdo, kdo tento objekt stvořil, vytvořil a oživil, vytvořil místo bezpodmínečné lásky zlého, lačného, sebestředného, mstivého a pomstychtivého Boha, tedy své vlastní ego a jeho zvrácené a převrácené hodnoty vtisknul do trojúhelníku s cípem směrem dolů, že toto je Bůh. Toto chce Bůh.

Nepřipomíná vám to něco?

Ano, Merkaba vznikla v dávné minulosti, kdy se odtrhla jedna část mocných a jejich následovníků od Izraele a začala si budovat své vlastní zákony a náboženství z toho původního. Převzala některé věci, které si upravila podle sebe, a které s původním učením a duchovní moudrostí nemají nic společného. Asi tušíte, o jakém národu zde mluvím.

Není vše takové, jak si myslíme, nebo chceme, aby to tak bylo jen pro to, že je to staré. Automaticky předpokládáme, že když je to staré, tak to muselo a musí sloužit dobru. A protože o tom nic nevíme, natož abychom dokázali přečíst informace o tomto objektu v prostoru, jak vznikl a k čemu sloužil, a i nadále slouží, raději vymyslíme báchorku o tom, co si myslíme, že to je a k čemu to je. A to jen pro to, abychom vypadali moudře a zasvěceně. Jak my víme. Díky tomu všichni ti, co tomu věří a používají Merkabu, jí stále dávají potřebnou sílu, aby mohla dál plnit svou skutečnou funkci. Vytvářet zlo.

Místo na Boha a na jeho moudrost se obracíte a napojujete na svůj rozum - ego a myšlenky druhých, kteří byli a jsou skrze tento objekt a jeho zkreslené a převrácené energie, kterým věří, že jsou správné, stále ovládáni.