V dávné době byl jeden kraj, říkejme mu I. království,
ve kterém vládl velice mocný, zlý a chamtivý král. Nic mu nebylo málo.
Chodil po celém svém kraji a bral svým poddaným půlku všeho,
co vypěstovali. Měl někdo kravičku, či prasátko navíc? Sebral jim to
pro svou vlastní potřebu.
Jeho sluhové se také chtěli mít dobře. A tak i
oni těch chudákům z toho, co jim král nechal, sebrali půlku. Chceš,
abychom tě nechali na pokoji? Tak zaplať. Lidé v celém tomto království
byli díky tomuto velice chudí a přežívali ze dne na den.
V jedné
vesnici se proti tomu, svému králi a jeho pochopům lidé vzbouřili. Král
vyslal své vojsko a pro výstrahu zmasakroval pár rodin. Nikdo si ze
strachu již nic nedovolil.
Jednomu
člověku se podařilo utéci do sousedního II. království a tam vše
vyprávěl jejich králi. Tomu se zželelo těchto lidí a rozhodl se jim
pomoci. Vyslal své vojsko, které mělo těmto lidem pomoci se zbavit
krutého a hamižného krále. Jeho vojska začala pomalu vytlačovat vojáky,
sluhy a pochopy, co týrali, vydírali a zabíjeli vlastní lid pro pár
zlatých, z I. království.
Králi
I. království docházeli vojáci a hrozilo, že přijde o své majetky a
bude vyhnán. Vyslal své posly do všech sousedních království a žádal
tamní krále o finanční, materiální i lidskou podporu pro jeho
spravedlivý boj s tímto zlým králem, který napadl jeho zemi. Bědoval a
vylíčil jim, jak jeho lid tímto strašně trpí.
Ve
III. království byl vyslyšen. Temní král přemýšlel, čím by mohl tomuto
prvnímu králi pomoci. Jak pomoci jeho trpícím poddaným. A tak mu poslal
zlato, jídlo, léky a zbraně. Ovšem tento král neměl tušení, kde toto vše
doopravdy skončilo. Koho tím nakrmil. Krále, jeho sluhy, pochopy a
vojáky. A lidé strádali dál. Tento král neměl ponětí o tom, že obyčejní
lidé byli násilím odvlečeni a přinuceni bojovat s druhým králem, který
je vlastně přišel osvobodit od tyrana.
A tak III. král dál posílal pomoc
prvnímu králi. Vysvětlil svému lidu, že je potřeba se uskromnit. Ve jménu lásky a soucitu s králem a jeho trpícího lidu. Je potřeba jim pomoci. Je potřeba je zbavit uchvatilete. Jeho úmysli jsou nečisté. Chce uchvátit celou zemi sám pro sebe. Chce v ní vládnout on sám. A až tam skončí, napadne i nás. Proto je
potřeba toho druhého krále zastavit. To on je ten zlý. A tak vyslal na
pomoc prvnímu králi i své vlastní vojsko. Pro spravedlivý boj s tím, co
napadl první království. Některým lidem se to sice nelíbilo, ale co zmohli proti většině? Když se někdo ozval, byl okamžitě umlčen ostatními. Jak chcete bojovat s těmi, co neví? Co věří svému králi? Věří jeho rádcům? Jak chcete bojovat s těmi, co nevěří, že pravda může být naprosto jiná?
První
a třetí království se spojili dohromady a společnými silami přemohli
třetího krále a osvobodili první království. Po celém království zůstali rozesety lidské mrtvoly všech padlých. Jak vojáků, tak civilistů, jako připomínka vítezství lásky a svobody.
A kdo vlastně vyhrál? Zvítězilo dobro nad zlem? Nebo naopak.
První král si mnul ruce,
jak vše dobře dopadlo. Nejenomže zvítězil a o nic nepřišel, ale ještě díky podpoře
sousedního krále nesmírně zbohatnul. Dál mohl žít v klidu, stejně jako předtím.
Dál mohl ožebračovat a zabíjet svůj vlastní lid. S posvěcením okolních
království, která odmítala slyšet skutečnou pravdu o tom, jaký je to
hodný a laskavý král.
Je
to pouze pohádka?
Nikoliv. Toto je současnost. Toto je demokracie.
